Ahoj, jsem Mejdž a tenhle článek nemá za úkol za vás odvést všechnu práci. Boj se závislostí si bohužel musí každý odbojovat sám, přičemž já sám nemám zdaleka vyhráno. Avšak za tu dobu, co se závislostí bojuju, jsem si vytvořil takovou “svatou trojici” pravd o závislosti. Je to nějaký set “pravd”, které je (aspoň z mého pohledu) nutné uvědomit si a přijmout aby se člověk mohl posunout dál.
1) Jsem závislý člověk
Pokud tenhle článek čteš, je vysoce pravděpodobné, že jsi tuhle pravdu už úspěšně přijal/a. Tak jako tak ji ale zmíním, protože mi přijde jako ta nejdůležitější a zároveň nejtěžší ze všech, co zde vyjmenuji. Dokud si to člověk opravdu neuvědomí a nepřijme, nemá šanci posunout se kamkoliv dál.
Je možné že tenhle článek čteš a zatím si nejsi jistý, zda jsi závislý/á (a já si moc přeju, abys nebyl/a!). Takže tady jsou nějaké způsoby, jak to (s velkou pravděpodobností) zjistit:
- Zajít si za adiktologem (závislost na pornografii je nově uznávaná jako závislost, což je super, ale tenhle přístup není úplně jistý, protože to stále není příliš rozšířená závislost co se povědomí u profesionálů týče)
- Udělat si orientační test závislosti
- Upřímně si odpovědět na otázku: Způsobuje mi porno problémy v mém životě? A pokud ano, zkoušel/a jsem s tím přestat a stejně jsem se k tomu eventuelně vrátil/a ?
2) Závislost sám nezvládnu
Druhá pravda je možná ještě o něco těžší na přijetí, ale je neméně potřebná k úspěšnému zbavení se závislosti. Vůle závislého člověka je oslabená a má tendenci k relapsům. Účelem tohoto článku není zabíhat do detailů, na ty doporučuju sérii článků “Základy” tady na webu.
Proč to vůbec říkám? No proto, že už jsem od jiných závislých lidí (a i sám od sebe předtím, než jsem tuhle “pravdu” přijal) slyšel, že to zvládnou jen pomocí vůle. Že si přece nebudou pomáhat nějakými blokovacími programy. Nedej bože, aby zavedli nějaká jiná, razantnější omezení.
Jenže takhle to bohužel nefunguje. Vůle závislého člověka je podemletá dlouhodobým vystavením pornu. Pornografie je totiž superstimulant, což znamená, že mozek za splnění (sledování porna s případným orgasmem) dostává mnohem silnější chemickou odměnu, než by dostával normálně (např. z běžného sexu, kde už tak je ta odměna velmi silná). Vše ostatní se pak zdá “mdlé” a nezábavné. A když vás nic kromě masturbace u porna nebaví, je velice těžké se z toho cyklu závislosti vymanit čistě pomocí vlastní vůle. Takže potřebujeme pomoc zvenčí.
Tady bych to rozdělil na dvě kategorie. Za prvé to co pro sebe můžeš udělat ty pomocí nějakých externích nástrojů a poté to co pro tebe můžou udělat ostatní.
Co pro sebe můžeš udělat sám
Občas je potřeba jít ohněm proti ohni. Technologie totiž přináší i spoustu užitečných nástrojů pomocí kterých jde bojovat proti závislosti.
- Největší pomocí jsou blokovací programy (tady je drobný přehled). Nejsou sice dokonalé, ale přinejhorším nám poskytují poslední záchrannou síť před relapsem. Dávají nám prostor si vše ještě jednou rozmyslet, zda opravdu chceme pokračovat.
- Pro ty co se cítí obzvlášť odvážně nebo zoufale (můj případ) se dá technologií zbavit úplně. Například můžete vyměnit svůj chytrý telefon za kostku bez internetu a mít ho opravdu jen na volání (vyzkoušeno, není to špatné).
- Struktura, pravidelnost, řád. Vědět, co budu dělat večer a čím zaplním volný víkend, na první pohled nezní tak důležitě. Na ten druhý to omezuje relapsy z nudy a prokrastinace. S tím nám mohou pomoci aplikace typu Google kalendář, Trello, Poznámkový blok, nebo prostě cokoliv, co nám pomůže s organizací času.
- Nejlepší dny bez relapsů mám, když v sedm ráno odcházím z domu a po desáté v noci se vracím. Prostě na ně není čas, myšlenky ani energie.
- Sport, cvičení, jóga, otužování… obecně fyzické činnosti, které přináší nějaký druh uspokojení, mají spoustu výhod. Krom toho, že nás drží od relapsů, protože člověk získává dopamin ze zdravějších činností, zlepšují také imunitu a náladu po mizerném dnu. Navíc se jedná o přirozenější stimulanty, než je porno.
- No jo, ale jak začít? Aplikací a youtube kanálů zaměřující se na tyhle témata je fakt hodně. Moje rada tak bude úplně z jiného soudku: Najděte si fyzickou aktivitu, která vás bude bavit. Je opravdu důležité, aby vás bavila, protože pak je vysoká šance, že u ní zůstanete. Zkoušejte a nebojte se činnost po měsíci změnit, pokud vás bavit nebude. Ale věřím, že sport je jako knížky. Ten, kdo tvrdí, že ho to nebaví, prostě jen ještě nenašel “svůj žánr”.
Co pro tebe mohou udělat ostatní
Člověk by na život neměl být sám. A na problémy se závislostí už vůbec ne. Naštěstí existuje spousta lidí ochotných pomoci, jen se trochu rozhlédnout kolem.
- Svěř se někomu. Další z těžkých kroků. Nebudu lhát, bude jich ještě hodně, ale ty je všechny zvládneš. Neboj! Je jedno komu se svěříš. Může to být někdo z rodiny, tvůj kamarád, tvůj kolega, tvůj známý z nějaké komunity. Náhodný člověk uprostřed noci na baru. Dostaň to ze sebe, strašně moc se ti ulehčí. Vážně, věř mi. Závislost je “tajemství”, které je těžké nést sám.
- Sežeň si vykazatelnostního partnera. Někoho, komu věříš a komu se budeš zodpovídat za to, jak to teď vypadá s tvou abstinencí. Někoho komu si budeš moct přijít pro slova podpory i dobře myšlené pokárání a někoho kdo tě podrží když to bude špatný.
- Požádej o pomoc komunitu. NePornu v rámci svých služeb, krom překládání knížek a vydávání článků, jako je tenhle, nabízí hlavně podpůrné služby pro závislé. Například:
- E-koučink nabízí vykazatelnostního partnera a poradce v závislosti v jednom.
- Podpůrné skupiny jsou skupiny lidí se stejným problémem jako máš ty. Bavíme se v nich o tom, jak se závislostí pracovat, a sdílíme svoje rady a zážitky. Sdílená bolest je poloviční a sdílená radost je dvojnásobná.
- Fórum je místo, kde se člověk prostě jen může svěřit světu. Vypustit myšlenku a vést si deník, aby nezapomínal na své úspěchy, zanadávat si, nebo prostě jen cítit, že na to není sám. Komunitní fórum je místo přesně pro tyhle účely.
- Tady je kdyžtak můj deník. Dlouho jsem tam nebyl, ale budu moc rád, když mi napíšete, a já slibuji, že vám odpovím.
3) Závislost je jen důsledek
Eventuelně na to přijde každý. Já ti chci tu práci usnadnit. Závislost málokdy vznikne jen tak sama od sebe. To, zda závislost vznikne nebo ne, ovlivňuje spousta faktorů. Většina se ale odvíjí od toho, že v našem životě není něco v pořádku a my tak hledáme únik. Těch faktorů může být opravdu hodně. Od pocitu nedostatečnosti, přes problémy doma, ve škole, v práci, trauma z dětství, sexuální trauma atd.
Možná že sis to přečetl/a a hned tě napadlo: To je ono! Na to se musím zaměřit!
A možná taky ne. A to je naprosto v pořádku. Tady jsou nějaké rady co s tím:
- Pomoc profesionála: Na začátek je dobré najít psychologa/psychoterapeuta, pokud by to bylo opravdu vážné. Ten vás může poslat dál (třeba za psychiatrem). Každopádně většinou stačí mít někoho, komu o problému můžete říct a on vám pomůže ho rozplést, vyznat se v něm a dát vám nástroje, jak s ním pracovat.
- V dnešní době je už spousta “doktorů přes hlavu” na pojišťovnu. Na stránkách vaší pojišťovny by ten seznam doktorů měl být dostupný. Peníze by tak snad neměly být překážkou k tomu vyhledat odbornou pomoc.
- Pokud by tebou vybraný profesionál měl příliš dlouhou čekací dobu, můžeš se obrátit na lidi z NePornu, kteří ti mohou s hledáním pomoci.
- NePornu má vlastní seznam odborníků kteří se na závislost na pornu specializují, nebo jsou o problematice alespoň dobře informovaní a někteří dokonce nabízejí pro klienty NePornu výhodnější ceny.
- Nečekej, že tam dojdeš, za hoďku půjdeš domů a všechno bude v pořádku. Obzvlášť pokud je to nějaké hlubší trauma, může to trvat opravdu dlouho, než se to dá do pořádku. Může trvat měsíce, než se člověk vůbec svěří, a další měsíce i roky než ten problém bude mít dostatečně pod kontrolou. To je naprosto v pořádku. V každém momentě svého života děláme to nejlepší, co v ten moment zvládneme.
- Meditace není řešením na všechny problémy, jak to někteří prezentují. Ale může nám pomoci si to v hlavě podvědomě urovnat. I kdyby to bylo jen o tom se na dvacet minut denně zastavit a nezatěžovat hlavu okolními vjemy a dát prostor myšlenkám. Prohlédnout si je, přijmout, nechat odplynout pryč.
- Hodnocení vlastního života: Zkus si vést zápisy v deníku. Jak se ten den cítíš? Proč se cítíš, jak se cítíš? Jak si myslíš, že by ses měl/a cítit? Nejen že ti to pomůže vyznat se ve vlastních emocích, ale časem se tam začnou objevovat vzorce.
- Příklad: V práci mě naštval šéf → cítím se mizerně → pustil jsem si porno, abych se odreagoval. Jakmile tyhle vzorce najdeme, můžeme svoje chování začít upravovat, protože budeme schopni rozpoznat, kdy přijde problémová chvíle.
- Zdravější verze předešlého příkladu: V práci mě naštval šéf (s tím často nic moc nenaděláme) → cítím se mizerně (normální reakce na to, že se nám něco nelíbí, není důvod se jí bránit) → vím, že budu mít tendenci k relapsům (první zdravá změna, uvědomění si vzorce) → jdu si zaběhat, abych to ze sebe dostal (zdravější řešení mizerný nálady)
Shrnutí:
1) Jsem závislý: Přiznat si to je první krok k vyléčení.
2) Závislost sám nezvládnu: Mozek závislého člověka je oslabený a má tendenci k relapsům (svěřit se okolí, pořídit si blokovací programy, vykazatelnostního partnera..každému sedí něco jiného)
3) Závislost je jen důsledkem něčeho hlubšího: Je nutné příčinu najít a vyřešit (pocit nedostatečnosti ,problémy doma, trauma z dětství, tlak v práci…)
