Rozhovor: Na porno jsem se díval od devíti let, dnes mě živí pomoc závislým klientům, říká kouč Noah Church

Noah Church je majitelem stránky Addicted to Internet Porn, autorem knihy Wack: Addicted to Internet Porn a také koučem, který pomáhá lidem s jejich závislostí na pornografii. Od roku 2013 provozuje úspěšný YouTube kanál, kde sdílí příběhy lidí, tematické rozhovory, informace o závislosti na pornografii a rady, jak s tímto novým fenoménem bojovat. Otázky ohledně jeho práce a problematiky pornografie jsem mu pokládal v rámci následujícího rozhovoru. 

Pojďme to vzít od začátku. Sám máte zkušenosti s pornem.

Ano. Na porno jsem se díval od devíti let a trvalo to až do mých čtyřiadvaceti, než jsem zjistil, že je to problém. Tehdy jsem už roky trpěl něčím, co dnes nazýváme PIED (pornem indukovaná erektilní dysfunkce), což znamenalo, že pro mě bylo možné dosáhnout vzrušení před obrazovkou, když jsem sledoval porno, ale toho stejného jsem nebyl schopen s opravdovou partnerkou. 

Roky jsem nevěděl, proč tomu tak bylo a nedocházela mi ta spojitost mezi sledováním pornografie a sexuální dysfunkcí, ale ke konci roku 2013 jsem se celé problematice začal podrobněji věnovat a zjistil jsem, že existuje více mužů, kteří jsou jako já a prožívají stejné věci. Hned jsem se v jejich příbězích našel a pochopil jsem, že je to i můj problém. Rozhodl jsem se tedy hodit porno za hlavu a nechat jej v minulosti. Byl jsem rozhodnutý se zotavit a konečně být schopen plně prožívat intimitu s reálným člověkem v opravdovém vztahu. 

Jak se to povedlo?

Pustil jsem se do toho se záměrem získat zpět své sexuální funkce, ale později jsem zjistil, že pornografie na mě měla mnohem větší vliv, než jsem si kdy uvědomoval. Omezila mou schopnost ztotožnit se s ostatními lidmi a znecitlivěla mě ve všech aspektech mého života. 

Když jsem přestal sledovat porno, začaly se mi postupně navracet emoce a opět jsem byl schopen třeba plakat, což se mi předtím nestalo více než dvanáct let. Najednou jsem byl i více motivovaný a získal jsem mnohem větší zájem o svou rodinu a přátele. Začal jsem se více stýkat s lidmi a socializovat. Také jsem byl ambicióznější v práci a koníčcích a obecně se cítil mnohem šťastněji a vyrovnaněji. 

Po všechny ty roky, co jsem sledoval porno, jsem neměl nejmenší tušení, že na mě mělo až tak negativní dopad. Omezovalo můj potenciál a nemohl jsem si kvůli němu naplno užívat svůj život.

Koučink a Noah Church

A dnes pomáháte lidem s jejich závislostí na pornu.

Nebyla to má první volba. Na mé cestě k překonání této závislosti jsem si psal deník a své zápisky jsem dával na odvykací fórum pro lidi, kteří se potýkali se stejnými problémy. Bavilo mě sdílet svůj příběh a svou cestu ke změně. 

Později jsem se rozhodl napsat knížku, kterou bych si býval potřeboval přečíst, když jsem byl teenagerem – „Wack: Addicted to Internet Porn“. V ní jsem se pokusil shrnout vědecké poznání toho, jak nás sledování pornografie různými způsoby ovlivňuje. Zahrnul jsem do ní i několik příběhů různých lidí, kteří zjistili, že jim porno působilo problémy, a tak se s ním rozhodli skoncovat. Nechybí zde ani má osobní zkušenost. 

Poté jsem začal natáčet videa na YouTube, protože se mi v emailové schránce hromadily všelijaké otázky od mužů, kteří bojovali s pornem a chtěli odpovědi. Napadlo mě, než abych po jednom všem těm lidem odpovídal soukromě, že jim odpovím veřejně (a samozřejmě anonymně), aby lidé s totožnými otázkami mohli nalézt odpovědi. To byly mé začátky na YouTube. 

Jak jste se tedy stal koučem?

Časem se to dostalo do bodu, kdy mi přicházelo příliš mnoho dotazů a zpráv a nezvládal jsem všem odepisovat, aniž by se z toho stala ústřední část mého života. Začal jsem tedy nabízet své služby jako kouč v sezeních jeden na jednoho těm, kteří byli ochotni si za takto strávený čas zaplatit. Dělám to proto, že mě naplňuje přinášet svým klientům odpovědi a vést je. Nabízím jim paprsek naděje a sleduji, jak se mění jejich životy a jak jejich problémy, které je roky sužují, odcházejí pryč. 

Tato práce mi dává smysl a zároveň mi umožňuje stále zdarma vydávat nové informace ve formě videí a článků. Uvědomil jsem si, že musím dělat osvětu a pomáhat lidem pochopit, že sledování porna, především pokud začalo v adolescenci či dříve a zároveň bylo konzistentní a během let se stalo kompulzivním, může způsobit všelijaké problémy. Ať už zdravotní, sexuální či vztahové.

Jaký byl Váš prvotní impuls stát se koučem? Kdy jste o tom začal vážně přemýšlet?

Neměl jsem nějaký konkrétní okamžik, byl to vývoj. Nejspíš to začalo v době, kdy jsem začínal psát svou knížku. Tehdy přišel ten impuls více pomáhat lidem. Všechny ty roky, které pro mě byly po mnoha stránkách negativní a velmi bolestivé, jsem chtěl přetvořit v něco dobrého. Tím způsobem, kterým jsem se rozhodl toho docílit, bylo sdílení mého životního příběhu a pomoc druhým. Chtěl jsem lidem ukázat, že pokud mají takové problémy, tak nejsou sami. Také jsem chtěl lidem předávat informace o tom, že pornografie může být škodlivá a varovat je před jejími neblahými účinky. Od tohoto bodu už to šlo tak nějak samo. Inspiroval jsem se ostatními kouči a vytvořil si vlastní podnikání. Rozhodl jsem se nabízet hlubší osobní vedení těm, kteří si přáli takto postupovat. 

Čili dnes se takto živíte.

Ano.

Jak dlouho trvalo, než se vám povedlo udělat z koučování zdroj obživy?

Začal jsem ke konci roku 2015 a ve své předchozí práci jsem dal výpověď dva roky nato. Trvalo pár let dostat se do bodu, kdy jsem se nebál opustit svou původní práci.

Je Vaše práce podobná práci psychoteraputa?

Nemám lékařské vzdělání ani psychoterapeutické výcviky. Mohu ale poskytnout rady a vedení, které mnoho lékařů či psychoterapeutů nemůže. Závislost na pornografii a sexuální dysfunkce s ní spojené nejsou stále moc dobře popsány z lékařského hlediska. Spousta lékařů se proto v této oblasti ani neorientuje. Možná se o tomto problému vyučuje na některých školách s lékařským zaměřením, nebo v kurzech pro poradce a terapeuty, ale většina dnes takto pracujících lidí toto vzdělání nemá. Proto ani nemusí být schopni poskytnout takovou formu pomoci, kterou lidé, se kterými pracuji, potřebují. 

Stal jsem se tedy koučem, který zalepil díru na trhu. Upřímně doufám, že mé služby nebudou vždy potřeba a že jednoho dne budou mít terapeuti a lékaři takové vzdělání, vědomosti a nástroje, aby mohli pomoci lidem, kterým teď pomáhám já. Jednoho dne třeba opravdu budu nadbytečný.

Není to pro vás psychicky vyčerpávající, stále znovu poslouchat příběhy lidí? 

Rada, kterou většinou dávám lidem, kteří se snaží skoncovat s pornem, je zaměřovat se na cokoliv jiného tak moc, jak je to jen možné. Na ty dobré věci v jejich životech. Na své koníčky, na vztahy, svou kariéru – prostě a jednoduše si užívat život a snažit se na porno vůbec nemyslet. 

Pro mě je to trochu složité, protože toužím pomáhat lidem, kteří zápasí s pornografií. Zároveň si prakticky pořád s někým o pornu povídám, poslouchám o něm různé věci, čtu si o něm atp. Je to občas trochu vysilující, ale nedá se to srovnávat s tím uspokojením, které mi přináší možnost pomáhat ostatním. To jistě překoná jakýkoliv negativní aspekt každodenního přemýšlení a mluvení o pornografii.

Porno – boj na zbytek života?

Jak dlouho vám vlastně trvalo, než jste si sám prošel zotavení ze závislosti? A skutečně jsou vaše problémy s pornografií pryč?

To je složitá otázka, protože jak už jsem zmínil, porno na nás má spoustu dopadů. Normální sex jsem byl schopen mít dva měsíce potom, co jsem přestal sledovat porno. Trvalo však mnohem déle cítit se po sexuální stránce tak, jak bych se cítil, kdybych býval s pornem nikdy nezačal. Myslím, že to trvalo zhruba deset měsíců. 

Co se týče závislosti, řekl bych, že jde častokrát ruku v ruce se sexuální dysfunkcí. Ale ne vždycky. Pracoval jsem s lidmi, kteří sledovali porno v takové míře, že si přivodili nějakou formu sexuální dysfunkce. Jakmile si ale uvědomili, co je původcem, neměli problém všeho nechat a vymazat porno ze svého života. Tady tito lidé se pravděpodobně nepotýkali se závislostí. 

Naopak jiní lidé mohou být po sexuální stránce naprosto nepoznamenáni, ale třeba se na porno začali svým způsobem spoléhat, že jim dopřeje emocionální útěchu. Dívají se, když mají depresi, když jsou osamělí, když prožívají nějaký stres a nehledí na to, kolik negativních důsledků to do jejich života přinese. Mluvíme o vážných věcech jako je konec vztahu, ba dokonce i ztráta zaměstnání, pokud si nemohou pomoci a sledují porno v práci. 

Nedokážou přestat bez podpory. Mohou si tisíckrát slíbit, že omezí sledování porna nebo s ním přestanou úplně, ale stejně vždycky zjistí, že nejsou schopni ovládat své chování. A to je charakteristický znak závislosti. Když jsem přestával s pornem, musel jsem si prvně uvědomit, že jsem závislý. To se neobešlo bez relapsů, ale z těchto zkušeností jsem se poučil a získal více pokory. Nebál jsem se požádat o pomoc své blízké. 

Jak lze s pornem bojovat? A lze nad ním zvítězit?

Věřím tomu, že jakmile se jednou stanete závislými, tak jimi už navždy zůstanete. To neznamená, že vás budou do konce života pronásledovat nutkání a relapsy, jež by omezovaly kvalitu vašeho života. 

Já sám zvládám poklidně prožít několik měsíců v kuse bez toho, abych se střetl s nutkáním sledovat porno. Za všech okolností si ovšem musím být vědom toho, že pokud nechám ostatní aspekty svého života ladem, pokud přestanu dělat věci, které mě baví, díky kterým jsem na sebe hrdý a díky kterým mám pocit, že držím otěže svého života pevně v rukou, je pro mě potom velmi snadné dostat se do bodu, kdy se mi tato nutkání vrací. A v těch chvílích, třeba když prožívám rozchod nebo z nějakého jiného důvodu upadnu do deprese, přichází zpět myšlenky na porno. 

Po mnoho let mého života to pro mě byl způsob, jak se od všeho úplně oprostit a zapomenout na své problémy. Když zrovna nemáte ten nejlepší den, je to velmi svůdná myšlenka. Bylo to ale právě v těchto situacích, kdy jsem se naučil, jak se zdravěji vyrovnat s podobnými emocemi a nebát se raději požádat své blízké o podporu a útěchu, než sklouznout k pornu. 

Tohle je něco, co si kdokoliv, kdo se snaží uzdravit ze své závislosti, musí uvědomovat. Že je zranitelný a náchylný k navrácení se do starých kolejí a že se musí naučit, jak pracovat se svými emocemi zdravým způsobem. A nikdy se nevrátit k pornu. 

Takže říkáte, že se jedná o závislost podobnou kterékoliv jiné. Jakmile si ji jednou vypěstujete, do konce života budete muset být ostražití, abyste se k ní nevrátili.

Trochu se zdráhám říci, že je to boj do konce života, jelikož to může vzít lidem naději. Mohou si myslet, že to vždy bude tak těžké jako teď, když se snaží přestat, ale to rozhodně není pravda. Časem je to stále snadnější a my jsme silnější. Získáme nové dovednosti. Naučíme se pracovat se svými emocemi, překonávat stres a nacházet útěchu, pokoj a seberealizaci na lepších místech. 

Není pravda, že každý den je boj. Ale závislý si vždy bude muset být vědom nebezpečí ve formě uklouznutí a návratu do starých kolejí. Vždy bude muset být do jisté míry ostražitý. 

Vyjádření NePornu

V rámci projektu NePornu nezastáváme pozici, že když je člověk jednou závislý na pornografii, tak je v podstatě závislý po zbytek života. Noah Church v tomto rozhovoru také říká, že si nemyslí, že nutkání a relapsy budou trvat celý život. Takže možná je to pouze otázka terminologie, ale my zastáváme pozici, že člověk se může závislosti zbavit úplně.

Více o naší pozici se můžete dozvědět v našem podcastu. 

Štítky

Billie Eilish o své závislosti na pornografii: “Se závislostí jsem bojovala už od dětství; zničila mi mozek”
Budování zdravých návyků

Další články

Potřebuješ pomoci?

Pojďme si napsat!

    Tato stránka je chráněna službou reCAPTCHA, na kterou se vztahují Privacy PolicyTerms of Service společnosti Google. Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem vyřízení odpovědi na zaslaný dotaz nebo požadavek.