Jsem Adam a vyrůstal jsem v křesťanské rodině. Rodiče mě od malička vedli k víře v Boha a jeho lásce k nám. Strávil jsem dětství v téměř bezproblémovém a láskyplném prostředí. Když mi bylo dvanáct, začal jsem objevovat svou sexualitu a zanedlouho poté jsem narazil na pornografii.
Pro malého kluka to bylo jako objevení nového světa. O pornu se mnou nikdo moc nemluvil. Tušil jsem, že se koukám na něco zakázaného, ale lákalo mě to natolik, že jsem své pochyby zatlačil.
Vnitřní změny a rostoucí závislost
Časem jsem začal sledovat porno stále častěji a vyhledával tvrdší obsah. Když mi bylo sedmnáct, každá moje „pornoseance“ zahrnovala desítky proklikaných videí – byl jsem schopný i hodinu hledat to pravé video, které mě uspokojí nejvíc.
Pornografie na mě začala mít vliv. Představy o ženách v různých scénách se mi vracely stále častěji. Dokonce jsem si do nich dosazoval kamarádky a další ženy ze svého okolí. Zjistil jsem, že tyto představy se objevovaly, i když jsem je nechtěl.
V té době jsem poprvé slyšel, že by pornografie mohla být problém. Jeden kamarád z církve si připravil seminář pro muže, kde chtěl mluvit o různých mužských záležitostech.
Diskuse se poměrně rychle přesunula k pornu a jeho negativnímu vlivu na lidské životy. Někteří z mužů na semináři byli v manželství, ale i tak sledovali porno – a dokonce jim působilo problémy v jejich vztazích.
První kroky ke zbavení se porna
Po semináři jsem se rozhodl s pornem přestat, ale zjistil jsem, že to nejde. Po každém sledování porna a masturbaci jsem se modlil k Bohu o odpuštění a sliboval, že už to bylo naposledy. Časem jsem ale začal chápat, že to bude náročné, možná i nemožné. Uvědomil jsem si, že sice věřím, že to tentokrát zvládnu, ale že tím lžu Bohu i sám sobě.
Může mi Bůh ještě odpustit? Může mě ještě přijmout? Vždy jsem chtěl k Bohu přicházet s čistým srdcem, ale teď jen hřeším. Nezlomil nade mnou Bůh hůl? Nevzdal to se mnou?
Zásadní proměna v mém vztahu s Bohem nastala, když jsem pochopil, že nás miluje opravdu takové, jací jsme teď. Nejenže odpouští hříchy, ale dává nám možnost přijít a říct: „Tatínku, mám tu problém, nevím, co s ním mám dělat, a potřebuju pomoc.“
To, že Bůh při nás stojí, i když se cítíme zle a nevíme si rady, a že je připravený jít tou cestou s námi, je opravdu velký dar.
Osvobození od závislosti
V průběhu let se mi postupně podařilo přestat pornografii sledovat. Našel jsem své spouštěče a naučil se s nimi pracovat. Zároveň jsem postupně nacházel kroky ke kvalitnějšímu životnímu stylu. Hodně mi v tom pomohla organizace NePornu, kde jsem se o sobě mnoho naučil.
I když to byla složitá práce, kterou v tomto krátkém příběhu nedovedu obsáhnout, můžu říct, že odpuštění a láska bez podmínek – jak od Boha, tak od lidí – měla na mém příběhu opravdu lví podíl.
