Ahoj všem.
Říkejte mi třeba NoPorn. Aktuálně mi je 28 let a rád bych se s vámi na tomto místě podělil o své takřka dvacetileté zkušenosti. Dvacet let jsem sledoval, jak technologie mění společnost doslova ze dne na den. A dvacet let jsem sledoval, jak se pornografie tomuto trendu přizpůsobuje a jak pomalu ničí chápání mé sexuality, a zajisté i přirozené chápání sexu mnohých z vás.
První zkušenosti s pornografií
Moje první zkušenost s pornografickým materiálem se začíná psát ve věku deseti let. Šli jsme tehdy s kumpány právě kolem kontejnerů na tříděný odpad a tu nás něco uchvátilo. Vedle kontejneru na papír ležel pornočasopis. Pornáč. Jakým divem pro nás bylo to, co jsme viděli. Jak jsem tak ten časopis zkoumal, začalo mě něco svědit v rozkroku. Byla to snad první erekce, kterou si historicky vybavuji. Možná byly i nějaké předtím, ale nikdy to nebylo spojené se sexem jako takovým. Tehdy jsem začal pomalu chápat, jaká jsou pravidla hry.
To byl můj první kontakt s pornografií. Následovaly erotické hry u kamarádů na PC (tenkrát jsme ještě PC doma neměli – ano, i takové časy existovaly). Pamatuje ještě někdo z vás na Poldu 1? Na tu erotickou scénu, kde ta dáma celým blahem heká: ,,kousla mě vrána“. Občas nějaká fotka krásné nahotiny. A to nejlepší mělo teprve přijít asi za rok, kdy nás jeden tehdejší spolužák pozval k sobě domů s tím, že nám musí něco ukázat. Když jsme se usadili, byli jsme tam tehdy asi v počtu čtyř naivních dušiček, zasunul do videa kazetu VHS a už to šlo. Můj první pornofilm. Bylo to něco neskutečného.
Náznak prvních úzkostí a prohlubování závislosti
Uběhlo pár dní a já jsem, to si samozřejmě uvědomuji až zpětně, pocítil první úzkost z porna. Najednou jsme byli s kamarády tradičně na bazénu a já jsem se ve společných šatnách a sprchách začal stydět. Já nemůžu přece do sprch mezi dospělé chlapy. Vždyť to, co mám dole, je malé. Oni se mi budou smát. Zvláštní – nikdy předtím mně to nevadilo. Začal jsem se jakoby lusknutím prstu daleko více stydět.
Pak přišla změna školy a větší nároky, takže rodiče pořídili počítač. Ten mě neskutečně baví. Pařím samozřejmě hry, baví mě ale i kreativní činnosti a učím se programovat. Za pár dní umím s počítačem daleko víc věcí, než se byl schopný naučit můj táta dodnes. A to na počítači tehdy pracoval v zaměstnání. Paráda. A pak přijde další bomba. Internet. Ale ne ten modemový, hlemýždí. Vysokorychlostní. Ten zatím nemám, ale je mně jasné, že ho časem mít budu. Že bude jednou všude. Jó evoluci – tu nezastavíš. Do toho se u mě začíná projevovat puberta, a tak ve škole různě pošťuchuji spolužačky a všemožně se předvádím, aby si mě všimly.
Jednoho dne ve škole (12 let) jsem viděl jednoho spolužáka, hrozného kšeftaře, jak prodává vypálený cd disk jednomu kamarádovi. Ptám se ho, co na tom máš. On se tak trochu začervenal s tím, že porno film. Že ten kšeftařský spolužák má super připojení a za kilo mně stáhne, co budu chtít. Paráda. Už dlouho jsem se k žádné erotice nedostal. Maximálně občas jsem shlédnul potají Počasíčko (kdysi taková odvážnější předpověď počasí vysílaná na TV Nova) na prázdninách u babičky, když nedávala pozor. Ale to jsem měl vždycky tak nahnáno, že jsem si to nikdy pořádně neužil. Zašel jsem tedy za kšeftmanem s tím, že bych chtěl také něco vypálit. Styděl jsem se, když se zeptal logicky co. Pudové chování bylo však silné, a tak jsem zakázku zadal: ,,Porno dle tvého výběru.“ On se zkušeně usmál a řekl: ,,Jasně. Vypálim ti tam něco pořádnýho.“ A jak slíbil, tak udělal.
Rodiče konečně odjeli pryč a já byl doma sám. Ne, dnes nebudu hrát Mafii a ani nebudu zkoušet udělat webovou stránku. Mám v šuplíku cd od spolužáka. Už dávno jsem obrečel, že jsem musel vytáhnout z kapsy stovku, i když jsem si tak pečlivě škudlil na lepší mobilní telefon. Vezmi to čert. Vkládám cd do mechaniky. Á, jsou tu dokonce dva videosoubory. Pouštím první. Páni – český dabing. Ten den jsem si odbyl svoji první masturbaci při pornu (PMO) a bylo to něco parádního. Cože? Ještě druhé kolo? No jasně – ten druhý soubor. Tentokrát bez dabingu, bez příběhu. Za to větší orgie. Ten den jsem si tak odbyl i svou historicky druhou PMO.
Po akci jsem eliminoval všechny důkazy svého jednání – smazal historii přehrávání v playeru a cd schoval na bezpečné místo v šuplíku. Na cd jsem pro jistotu ještě liháčem napsal něco jako hip-hop výběr, pač jsme s kamarádem tenkrát začali poslouchat tuhle super moderní muziku a věděl jsem, že tu si naši určitě pouštět nebudou. Možná tehdy to byl zárodek toho, proč jsem se vždy v dospělosti po PMO cítil tak provinile a bez energie, byť bylo vše legální a já byl doma sám.
PMO s cd od spolužáka se stalo mým koníčkem číslo jedna, ale jen na měsíc. Táta nás nechal připojit k vysokorychlostnímu internetu. Paráda. Konečně vyzkouším, jak vlastně ten web funguje. Udělám si stránky a podobně. Pokecám na chatu se super vytuněným profilem na lide.cz. No a, no a … stáhnu si porno, což se mně povedlo asi za týden, když naši zase někam odjeli. Rychle smazat historii procházení – jak se to vlastně dělá? Ach tak. Mám to. Na to, co se tu dělo, nikdo nepřijde. Super. Je to doslova super. Začíná platit rovnice naši odjezd = stahování P.
Vývoj jde rychle kupředu – přichází streamovací služby. Však je všichni znáte. Tolik obsahu a gratis? Beru to. Pak jsou tady mobilní telefony s barevnými displeji. Stahuji porno, i když jsou naši doma a nahrávám do svého Siemensu. Pak probíhám okolo nich do koupelny, v pyžamu schovaný telefon. To se to pojede PMO ve vaně. Prakticky kdykoliv, kdy budu chtít. Nový mobil? Však jsem si na něj dlouho šetřil. Tahle Nokia má i wi-fi. Život nemůže být snazší.
Čím lepší a lepší technologie se mně dostávají do rukou, tím se cítím mizerněji. Holky ve třídě mně už nic neříkají. A ani já jim. Jsem introvertní. Začínám se bát mluvit před lidmi. V různých partách jsem většinou za toho tichošlápka vzadu. Ještě, že jsou tady ty diskotéky. Opíjím se. Pak to jde – občas se i nějaká ta slečna přidá. Vylíbávám si mononukléozu. Je mně 16, 17 – někteří známí už to měli. Sex! Sex s holkou. S reálnou. Jak to asi probíhalo? Snažím si to představit. Vybavují se mi všechny možné i nemožné akrobatické pohledy, které znám z porna.
První sexuální zkušenosti
A pak to přijde. Je mi čerstvě 18 a na diskotéce se tradičně opíjím do stavu, že mám pocit, že mně celý svět leží u nohou. Všímám si jedné slečny. Znám ji od pohledu. Je o něco mladší než já, žádná intelektuálka ani kráska, ale v ten moment bych přísahal, že je to nejhezčí stvoření na světě. Líbáme se a ona mně táhne kamsi ven k popelnicím. Opět ke kontejnerům na tříděný odpad. Není to snad symbolika? Sahám ji na prsa a ona mně do rozkroku. Pak si to začínám uvědomovat. Já to dole necítím. Tohle není jako ve filmech, které sleduji. Tohle je zvláštní. Šokem jakoby přestalo působit alkoholové opojení. Co ale nepřestalo působit byla ona slečna, která mně rozepla kalhoty a snažila se mě povzbudit masírováním mých intimních partií. Ne, nešlo to. Samozřejmě tehdy s velkou pravděpodobností sehrál svou roli alkohol, ale i tak takhle zpětně konstatuji, že jsem zažil svoji první erektilní dysfunkci způsobenou nadměrnou konzumací porna (PIED).*
*Více informací o PIED se dozvíte v tomto článku.
Vypouštím celou tu příhodu z hlavy. Pak, kde jinde než na diskotéce, poznávám svou lásku. Dává to zabrat, stojí to spoustu času a úsilí, ale asi za půl roku spolu chodíme. Nepotřebuji už alkohol, abych se uvolnil. S ní to je přirozené, mám ji rád. Lidsky si rozumíme. Za dalších pár měsíců přichází pokus o náš první pohlavní styk. Ona leží pode mnou nahá a připravená. V ten moment ale nedokážu docenit její krásu. V hlavě se mně honí záběry z porna. Ani nevím, jestli jsem je skutečně někde viděl nebo to je konstrukt mé mysli. Každopádně jsou to ty nejtvrdší záběry především z kategorie gang bang. Orgie, které mě vždycky tak strašně narajcovaly. V té době už totiž šla dávno nějaká klasika typu muž+žena stranou. To mně nevzrušovalo. Mozek si prostě žádal silnější a silnější impulzy.
Dotýká se mně stále vášnivěji, škrabe. Do mozku přichází další myšlenka. Tentokrát myšlenka na to, že nemůžu selhat jako posledně. Snažím se pořád vybavovat si tu gang bang scénku. Nefunguje. Rychle vymýšlím jinou, perverznější. Nejde to. Nesmíš selhat, nesmíš. Ale. Pomalu si uvědomuji, že zažívám opět PIED.
Hraji to na nervozitu. Ona je skvělá – říká, že to chápe. Za týden to zkoušíme znovu. Opět mám v hlavě ty stejné chmury mísící se s P záběry. Musí mě mít hodně ráda. Je trpělivá. Nepospíchá. Najednou si uvědomuji, že teplo z jejího těla mě vzrušuje víc než ta představa v mé hlavě. A její vůně – je tak nasládlá, jakoby nevinná. Dole začínám tvrdnout. Pak se milujeme. Celých deset vteřin. Předčasná ejakulace, kvůli níž si po styku přijdu jako břídil. Už sice nejsem panic, ale svůj první sex jsem si představoval jinak. Kde jsou ty půlhodinové výkony, které jsem znal ze svých oblíbených P filmů? Kde je ta totálně uspokojená žena zažívající orgasmus za orgasmem a kňučící pod náporem mého údu?
Dospělý život – deprese a úzkosti
Ubíhá asi sedm, osm let. S přítelkyní nám to jde. Alespoň po lidské stránce. V sexu se také občas zadaří. Většinou ale ne tak, jak bych chtěl. Většinu našich milování na ni nemyslím. Nejde to. V hlavě si přehrávám porno. PIED se občas objevuje. Velmi nevyzpytatelně. Stačí, abych nebyl úplně v pohodě a je tam. Přítelkyně je s tím asi smířená. Chtěl bych ale víc. Chtěl bych ji milovat. Milovat jen ji a nemít při každém styku výčitky. Reálný sex je tak vlastně pro mě velmi stresující záležitostí.
V té době se objevují úzkosti, zažívám i lehčí deprese. Stresy typu zkoušek na VŠ zvládám vlastně díky pornu. Neuvědomuji si to však. Prostě týden před zkouškou se učím a učím. Pak, protože jsem tehdy ještě bydlel s rodiči, počkám, až odejdou a dám si od učení pauzičku spočívající ve dvou až třech PMO. Párkrát mně tehdy sice již napadlo, že by zde mohla být příčinná souvislost mezi svinstvem, které mně vstupuje do života, a PMO. Ale když jsem si do vyhledávače zadal spojení porno a nebezpečí, vyskočila na mě ,,jen“ závislost na pornu.
Závislost na pornu byla většinou prezentována tak, že se pozná podle toho, že postižený prakticky nedělá nic jiného než sleduje porno. Jak doma, tak například i v práci a nemůže se od toho odpoutat. Porno mu tak narušuje vztahy v osobním životě, kariérní růst a podobně. V tom se nespatřuji. Porno sleduji tak 2-3x týdně. Sice u toho obvykle zažívám 3x PMO a obvykle koukám na nechutnosti, kterých bych snad v reálném životě ani nebyl schopný, ale podle definice závislosti na pornu se zdám být naprosto normální heterosexuální muž. Alespoň tím jsem se uklidňoval. Úzkosti ale trvaly. Ba co víc, stále se prohlubovaly.
Nová úchylka a šok
Na internetu prakticky není kategorie heterosexuálně zaměřeného porna, kterou bych neviděl. Můj mozek si tak hledá okolo mých 26 let nové impulzy. A nachází je. Nevím, jak je to zde s reklamou, ale myslím, že když daný web popíšu, bude většině z vás jasné, o co se jedná. Stránka, kde najdete erotický chat, seznamku, fórum. Kde si založíte profil, většinou na něj hodíte fotky svých údů, a pak můžete dlouhé hodiny debatovat s cizími lidmi o vašich sexuálních koníčcích, preferencích a podobně. Rovněž si tam můžete najít i nějakou tu placenou společnici či společníka..
U chatu prosedím hodiny. Na profil jsem dávno nahrál fotky svého nahého těla. Když jsem je fotil – bylo to tak vzrušující, že následovala masturbace. Ale co se to nestane. Začínám si něco uvědomovat, že na tom webu jsou prakticky jen muži. Ty ženy, co se tam vystavují na webkamerách a vlastně jen sedí a koukají do kamery – nic zvláštního, ani nejsou nějak svlečené či se ani jinak eroticky samoprezentují, jsou pořád ty samé. Pořád ty stejné obličeje. Dochází mi, že jsou za to pravděpodobně placené a že na té stránce žádnou svou takovou online milenku neseženu. Protože jsem zvědavý, klikám na ikonu webkamery u nějakého pánského profilu a tam na mě vyjede penis masturbujícího muže. V době kliknutí jsem byl opět plně nabitý sexuální energií a překvapivě mě to nějak nepohoršilo. Přece jen ztopořených pinďourů jsem viděl v pornu tisíce. Najednou jsem si vzpomněl, jak mně bylo, když jsem fotil ty nahé fotky. Bylo to vzrušující.
Z chatu jsem věděl, že si tam nějací chlapi sem tam domlouvání společnou masturbaci přes Skype. Tak co? Zkusím to? Přece jen mně porno už takovou slast nepřináší. Třeba to bude něco nového. Ten den jsem zažil svoje první Skype masturbování. Nedíval jsem se na tu druhou stranu – sledoval jsem sebe. To se mně líbilo. Ten pocit, že někoho vzrušuji já. Co následovalo? Daleko větší vlna výčitek než po PMO.
Na ten web jsem chodil streamovat cca jednou až dvakrát za měsíc. Porno už pomalu přestávalo fungovat. Byl jsem závislý na komentářích a návrzích od mužů, které mně chodily do zpráv. Říkal jsem si, co když jsem také ten bisexuál? Při pomyšlení na sex s mužem se mně však začalo chtít zvracet. O to víc, a to byl asi největší impuls k tomu, abych něco změnil byl den, kdy jsem se tedy podíval do kategorie bisexuálního porna. Ne, to skutečně nemělo nic společného s mojí přirozenou sexualitou. To porno mě dostalo až do těchto zakalených vod.
Čas na změnu
Porno mě dovedlo někam, kam jsem nechtěl. Nechtěl jsem skončit jako ti maníci na onom chatovacím webu. Vlastně mně jich bylo líto. Většina z nich, jak jsem je tak při chatování poznával, byla sama. Jejich znalosti o sexu byly vlastně velmi mizivé soudě podle toho, jakým způsobem o tom mluvili. Neznali vlastně nic jiného než svět porna. Další menšina pak byla v neuspokojivých vztazích. Měli manželky nebo přítelkyně, ale evidentně to u nich doma skřípalo, a tak si svoji frustraci léčili tímto způsobem. Existovala také skupiny chlapů, kteří si podle všeho dávali skutečná dostaveníčka. Byť byli ženatí a podle všeho heterosexuální, touha po dávce vzrušení, která se jim na chatovacím webu nebo při sledování porna již nedostávala, je donutila minimálně k reálné masturbaci s jinými muži, ne-li k něčemu intimnějšímu.
Ne, to nebyla bisexualita, co mě tížilo. To byla jakási websexualita. Vynucená sexualita. Lásku a něhu jsem cítil jen k ženám, ale websexualita mě donutila ukájet se stále více a více nad jinými, zvrácenějšími podněty. Pornoprůmysl mě měl v hrsti stejně, jako má ten tabákový kuřáka nebo jako má lokální dealer drog pod palcem své ovečky. Chtěl jsem z toho kolotoče ven.
První pokus o restart mozku nastal někdy na jaře roku 2018. A jak jsem psal v úvodu, tehdy jsem ještě nevěděl, že existují nějaké weby a hnutí, kam bych se mohl obrátit o radu. Pojedu jen masturbaci, říkal jsem si. Poprvé jsem vydržel týden, pak jsem si řekl, že lesbické porno ještě nikdy nikomu neuškodilo. Bum, druhý den klasika. Bum, další den – trojka. Bum, další den – gang bang. No a nakonec jsem skončil tam, kde předtím. Streamuji se na chatu. Hergot! Tak další pokus. Pár dní jsem vydržel, ale stejný scénář.
V mezičase jsme se s přítelkyní přestěhovali do společného bydlení. Tak, pomyslel jsem si, a teď už to bude okay. Po týdnu šla přítelkyně dřív spát a já opět neodolal a na své nové chytré TV jsem vyzkoušel, jestli tam jde přehrát i video na porno serverech. Žádné překvapení – šlo a ten obraz byl parádní. Opět se opakuje známý scénář a tak se stalo, že jsem se streamoval, zatímco přítelkyně ležela v ložnici. Ani netušíte, jak jsem si byl odporný. Opět jsem se snažil, ale zase to nedopadlo slavně.
Na předsevzetí příliš nevěřím, ale pro rok 2019 jsem si jedno dal. Bude to rok bez porna. Prostě bude! Přes to nepojede žádný vlak. Díky studiu různých materiálů, zhlédnutí několika skvělých přednášek na youtube a dalšímu samostudiu jsem se dozvěděl navíc o hnutí NoFap. Rovněž jsem začal sledovat deníky uživatelů na fóru ZivotNaPornu.cz a sám si jeden vytvořil (pod nickem noporn).* Stránka NePornu.cz rovněž nabízí spoustu informací a motivujících příběhů.
*Deník NoPorn si můžete přečíst zde.
V době psaní této své zpovědi mám za sebou 30 dní bez porna a masturbace. Byly to dny jako na houpačce, kdy touhu po pornu střídala naprostá nechuť k sexu (flatline), kdy jsem měl nutkání opět masturbovat s tím, abych si jen ověřil, jestli vše funguje. Nicméně se držím a stále dávám od sebe doslova ruce pryč. Čím déle však bez porna jsem, tím více si uvědomuji bohatost a rozmanitost života. Pomalu ale jistě se ze mě stává silnější člověk. Úzkosti se objevují stále méně a méně s tím, jak zesiluje moje vůle a soustředění. Teď už nezbývá nic jiného než odolat.
Závěrečné poselství
Tam někde venku je spousta chlapců, kterým je deset, jedenáct let jako bylo tehdy mně. Prosím varujte je dřív než bude pozdě. Můj příběh je i příběhem technologického rozmachu začátku 21. století. Současná generace chlapců už nenajde pornáče pohozené někde u popelnice. Kdepak. Jejich první zkušenost bude s tím nejtvrdším pornografickým materiálem, které je na webu možné najít pomocí dvou kliknutí. Typického konzumenta pornografie už dávno nebaví taková klasika, kterou jsem viděl já s kumpány na VHS, a nabídku je třeba uspokojit. Od toho tu máme jakýkoliv průmysl, ten pornografický nevyjímaje.
Jak se s nimi o tom bavit? Řekněte to přímo. O alkoholu a drogách také mluvíme s dětmi přímo, byť víme, že s nimi ještě zkušenost neměli. A proč? Ne, protože bychom si snad nalhávali, že by to milá dítka nikdy nezkusila. To opravdu ne. My ale víme, že i když to zkusí, budou mít vždycky toho brouka vzadu v hlavě, který jim říká, že je to špatné. Že by to mohlo někdy v budoucnu zle dopadnout. To je třeba důvod, proč se z většiny z nás nakonec nestanou alkoholici nebo drogově závislí. Představte si, že by vám rodiče, kantoři a nebo média nikdy nevylíčili alkohol jako něco špatného. Jak byste k němu pak přistupovali? Zdrželi byste se jeho užívání na denní bázi? Vždyť to ničemu nevadí, ne? Žádné vedlejší účinky a důsledky přece nejsou.
Zápasili jste také se závislostí na pornu? Podělte se s druhými o svůj příběh a napište nám.
