V 9 letech jsem začal s erotickými hrami, v 18 jsem byl bez energie a bál se lidí
Ahoj, jmenuji se Petr, je mi 19 let a chtěl bych se podělit se svým příběhem. Všechno to začalo v 9 letech, kdy jsem dostal počítač s přístupem na internet. Ze začátku jsme na něm s kámošem hráli jen hry, ale po čase mi ukázal, že se dá na internetu bavit i jinak. Překvapivě mi neukázal porno, ale erotické browserové hry, u kterých jsem vydržel asi do 11 let.
Po erotických hrách jsem přešel na porno, které jsem využíval jako „lék“ na stres. Vždy po škole jsem se podíval na porno, potom jsem zapnul nějakou počítačovou hru a až do večera jsem seděl u počítače. Škola pro mě byla na vedlejší koleji, což se dost odrazilo na prospěchu. Celkově to bylo rok od roku horší – více porna, více vysedávání u počítače a minimum socializace. Takhle to pokračovalo až do léta 2017, kdy nastal zvrat.
Zvrat: Od pornu k práci
O letních prázdninách 2017 jsem ještě pořád koukal na porno, trávil celé dny u počítače a měl jsem snad všechny symptomy závislosti na pornu. Nic mě nebavilo, můj sociální život byl v troskách, bál jsem se lidí, byl jsem bez energie, a hlavně jsem nebyl schopný uvažovat s čistou hlavou. O tom, že to způsobuje porno, jsem nic netušil, myslel jsem si, že jsem prostě „divnej“.
V té době mi bylo 18 let, takže už bylo na čase podívat se po nějaké brigádě. Díky rodičům jsem si sehnal práci. Každý den jsem vstával kolem šesté ráno a jezdil jsem na kole na brigádu. Protože to byla fyzická práce, tak jsem během prvních dvou týdnů přijížděl domů tak unavený, že jsem neměl sílu doma nic dělat, včetně hraní na počítači a koukání na porno. Po těch dvou týdnech jsem se začal cítit mnohem lépe, a tak mě napadlo, že jsem asi moc vysedával u počítače (o závislosti na pornu jsem pořád nic netušil). Počítač jsem teda úplně vyškrtl (tím pádem i koukání na porno) z mých aktivit a místo toho jsem začal jezdit na kole. Najednou se můj život otočil o sto osmdesát stupňů. Ve škole se mi dařilo a všechno bylo super.
Překážka: Pozor na flatline
Takhle to pokračovalo asi do půlky října, kdy jsem spadl do flatlinu a podíval se na porno. Místo toho, aby mi porno udělalo líp, tak jsem z toho začal mít úzkosti, a tím pádem se mi i přestalo líbit. Skončit s pornem ale nebylo jednoduché. Můj mozek chtěl víc a víc, a tak jsem začal koukat na pro mě „horší“ kategorie. Začal jsem pochybovat, jestli jsem vůbec heterosexuál, a spadl jsem do docela silné deprese. Po tomhle se mi doslova zhroutil svět, protože jsem netušil, co se děje. Začal jsem tedy hledat, co by mi mohlo být, a narazil jsem na NoFap komunitu. Fapstronauti na redditu popisovali, jak jim to změnilo život, a já jsem si uvědomil, v čem je problém.
Stále na cestě
Sám jsem se pokoušel přestat skoro rok a půl, až jsem narazil na NePornu.cz, kde nabízejí bezplatnou pomoc, které jsem využil. Ke konci ledna za sebou budu mít 60 dní bez porna a masturbace a už teď na sobě pociťuji řadu benefitů. Začít s NoFap jsem se rozhodl, abych se posunul dál a nebyl pořád jen „malé ubrečené dítě“, které si na něco pořád stěžuje. A i když je odvykání těžké, nikdy se nebudu chtít ani se nechci vrátit zpátky. S odstupem času můžu říct, že pro pár vteřin potěšení se na porno nevyplatí koukat.
