Problémové užívání pornografie nevzniká samo o sobě. Je to komplexní problém, v němž hraje roli proces učení, kdy se naučíme na situace reagovat únikem do světa pornografie. Místo konstruktivního řešení problémů upřednostňujeme sledování pornografie, což vede k jejich prohlubování.
Samotné opakování, kterým si vytvoříme návyk, ale nevysvětluje, proč dnes vidíme narůstající počet lidí s problematickým užíváním pornografie (Price, Patterson, Regnerus & Walley, 2016; Lewczuk, Wójcik & Gola, 2022). Klíčovou roli hrají hormony, které se vylučují při sledování pornografie a které intenzivně stimulují mozek, především centrum odměn.
Když zkombinujeme proces učení a nadměrnou stimulaci centra odměn, může dojít k narušení hormonální rovnováhy. Mozek si vytváří nové neurologické cesty k získání uspokojení. Výsledkem je, že si vytvoří nový, vyšší standard. Pokud podnět tohoto standardu nedosahuje, nedojde ke stimulaci odměn. Jelikož většina přirozených podnětů standardu nedosahuje, mozek vyhledává silnější podněty, což vede ke kompulzivnímu chování. Mnozí také popisují eskalaci, kdy postupně potřebovali častější a silnější podněty k srovnatelnému uspokojení (Wilson, 2015).
Jakým způsobem nás mohou ovlivňovat hormony při sledování pornografie?
Supranormální podnět
Nejprve si řekněme, že pornografie je pro mozek supranormální podnět. Spousta hormonů, které si zmíníme, se přirozeně vylučují i při sexuálních aktivitách. Supranormální podněty ovšem způsobí vylučování nadměrného množství hormonů, čímž dochází k extrémní stimulaci centra odměn (Hilton, 2013).
Tato „supranormalita” může vést k tomu, že člověk vyhledává „silnější” dávky, aby dosáhl stejné míry uspokojení jako na začátku (Hilton, 2013). Například může sledovat tvrdší nebo šokující pornografii, která zahrnuje různé druhy fetišů, parafilií (sexuální preference zaměřená na netypické objekty, aktivity nebo situace) či rizikových sexuálních praktik. Alternativně může narůstat frekvence, se kterou pornografii vyhledává.
Důležité je zmínit, že supranormální podnět je silnější než sexuální aktivity v reálném životě. Můžete si představit, že skutečný sex je jako domácí vyvážené jídlo, zatímco pornografie je jako kalorický fastfood plný cukru a tuku. Mozek preferuje podněty s vyšší energií (např. více dopaminu), i když mu to z dlouhodobého hlediska škodí. Pornografie může být jednou z příčin, proč celosvětově klesá zájem o partnerský sex (Národní ústav duševního zdraví, 2024; Mathers, 2025).
Vliv chemických látek
Nyní se podíváme na roli hormonů (neuropřenašečů) při tvorbě závislostního chování spojeného se sledováním pornografie. Vysvětlíme si, jak mohou jednotlivé hormony pozitivně ovlivňovat sexuální život, nebo nás strhnout do začarovaného kruhu.
Dopamin: Plyn až na podlahu
Dopamin hraje v našem životě klíčovou roli. Mozek uvolňuje tento neuropřenašeč při činnostech, které vnímáme jako příjemné, a stimuluje centrum odměn. To vyvolává potěšení a uspokojení, díky čemuž máme motivaci činnosti opakovat. Jde v podstatě o plynový pedál, který nás popohání. Můžeme říci, že jde o povzbuzující hormon, který nás motivuje opakovat chování, které přináší potěšení, a pomáhá formovat návyky.
Proto hraje dopamin zásadní roli při vytváření závislostního chování. Při sledování pornografie se ho vylučuje nadměrné množství, které přináší potěšení. To motivuje člověka, aby podnět opět vyhledal, čímž si může vytvořit závislost.
Zároveň dopamin zvyšuje pozornost, což může vést k tomu, že se pornografie vryje intenzivněji do paměti. To celkově posílí touhu po podnětu, což se projeví bažením (craving) či nutkáním vyhledat pornografii.
Toto masivní uvolnění dopaminu při sledování pornografie vede k tomu, že člověk vyhledává tento podnět častěji. Pornografie totiž nabízí mnohonásobně intenzivnější stimulaci než běžný sex, přičemž toto potěšení nevyžaduje námahu ze strany uživatele. V reálném životě sexu předchází snaha (např. namlouvání, vztah, empatie). U pornografie je odměna okamžitá a bez práce. Proto může člověk upřednostnit pornografii před sexuálními aktivitami.
Nejde pouze o pokles zájmu o sexuální aktivity. Orgasmus je jednou z nejsilnějších přirozených odměn. Pokud ovšem tento prožitek navážeme na pornografii a dopamin, další přirozené podněty začnou ztrácet na přitažlivosti. Výsledkem jsou pocity nudy, kdy člověk vyhledává aktivity, kterými by se zabavil, a tak se opět vrací k nejintenzivnějšímu podnětu, který zná – pornografii. To vede k sníženému zájmu o koníčky, školu, práci, nebo dokonce čas s rodinou a přáteli.
Prefrontální kortex: Když selžou brzdy
Zatímco dopamin šlape na plyn a křičí „dělej to znovu“, v mozku existuje oblast, která funguje jako brzda – prefrontální kortex. Tato část je zodpovědná za racionální uvažování, sebekontrolu a zvažování důsledků našich rozhodnutí.
U závislostí ale narážíme na jev zvaný hypofrontalita. Výzkumy ukazují, že při vystavení silným spouštěčům dochází k útlumu aktivity právě v prefrontálním kortexu. Krev a mozková aktivita se přesouvají do primitivnějších částí limbického systému, které vyžadují okamžitou dávku dopaminu. Tento jev se projevuje i u problematického užívání pornografie (Hilton & Watts, 2011).
Výzkumy také ukazují, že lidé s vysokou frekvencí užívání pornografie či kompulzivní poruchou sexuálního chování mají menší objem šedé kůry mozkové v prefrontálním kortexu (Kühn & Gallinat, 2014; Małgorzata a kol., 2020).
Výsledkem je stav, kdy člověk logicky ví, že by pornografii neměl sledovat, ale ztratil neurologickou kapacitu říci „ne“. Jeho „brzdy“ jsou vlivem hormonální bouře dočasně vyřazeny z provozu. To vysvětluje, proč se inteligentní a schopní lidé mohou cítit bezmocní vůči svému chování. V kritické chvíli jejich „velící důstojník“ (prefrontální kortex) ztrácí kontrolu nad tělem (Shu a kol., 2025).
Mezi projevy hypofrontality patří:
- Kompulzivita: Neschopnost přestat s chováním, i když působí potíže.
- Zhoršený úsudek: Špatné rozhodování a omezená schopnost domýšlet důsledky.
- Emoční dysregulace: Potíže se zvládáním emocí.
- Popírání a ztráta vhledu: Neochota přiznat si problém.
Testosteron: Motor sexuální touhy
Testosteron je sexuální hormon nabuzující sexuální touhu. Tento hormon se oproti jiným neuropřenašečům odbourává v těle pomalu. Testosteron nejen připravuje mozek na sexuální podněty, ale také udržuje tělo v touze po uspokojení (Struthers, 2009).
V partnerských vztazích je role testosteronu při intimitě jasná. Pornografie ale také vyvolává sexuální vzrušení, čímž dochází k uvolňování testosteronu v nadměrných dávkách. Když se člověk setká se spouštěčem, může mít pocit, že své chování již nemůže zastavit a musí vyhledat pornografii, aby si ulevil. Testosteron totiž vyvolává touhu po uspokojení.
Lidé, kteří zápasí s pornografií, mají často očekávání či sexuální fantazie, které podporují vyplavování testosteronu. To prodlužuje dobu, která je zapotřebí k odbourání testosteronu a zklidnění. A jelikož je pornografie snadno dostupná, nabízí na první pohled nejrychlejší řešení napětí.
Noradrenalin
Noradrenalin (či norepinefrin) dodává tělu adrenalin a zvyšuje energii tím, že roztahuje cévy a zrychluje srdeční tep, čímž zvyšuje okysličení svalů. Dochází k mobilizaci těla a mozku, člověk je pozornější a má lepší paměť. Noradrenalin hraje důležitou roli i při sexuálním vzrušení (Struthers, 2009). Orgasmus vyžaduje velký výdej energie. Noradrenalin proto tělo na tento výdej připravuje.
Zlepšení paměti způsobuje, že se v mozku zakotvují vzpomínky. V partnerských vztazích tento proces napomáhá tomu, abychom si zapamatovali vizuální detaily partnera. Díky pozornosti jsme také při sexu mentálně přítomní. A to vše pomáhá v rozvoji vztahu.
U pornografie ovšem dochází k tomu, že lidé mají problém se odtrhnout a mozek ukládá vnímané podněty. To je důvod, proč se lidem vrací pornografické scény. Pokud navíc má někdo oblíbené video, na které se dívá opakovaně, zarývá se mu víc do paměti, takže je těžší zapomenout. Mnozí zmiňují, že si i po letech pamatují první video, které viděli a které se jim zarylo do paměti.
Serotonin
Serotonin je „hormon štěstí”. Zvýšená úroveň serotoninu pomáhá lidem s depresemi, tlumí ale libido. U sexuálních aktivit dochází k vyplavení serotoninu po orgasmu. Výsledkem je, že se člověk zklidní a uvolní (Struthers, 2009).
Jedním z často zmiňovaných spouštěčů u problematického užívání pornografie je stres, ale i úzkosti a deprese. Při orgasmu se uvolňuje serotonin, který má tlumivé účinky, takže může působit uklidňujícím způsobem.
Problém nastává, když se pornografie stane nástrojem pro zvládání těchto stavů. Člověk si může celý proces zautomatizovat, takže se dostane do začarovaného kruhu závislostního chování. Dochází k uvolnění stresu, ale bez řešení příčin. Někteří pak popisují, že se cítí unavení, což může být způsobeno častým vyplavování serotoninu.
Endorfiny: Digitální lék na bolest
Zatímco dopamin nás žene za vzrušením, endorfiny přicházejí ke slovu při vyvrcholení. Chemicky jsou podobné opiátům (např. morfinu nebo heroinu) a jejich úkolem je tlumit bolest a navozovat euforii a uvolnění.
Díky endorfinům se pornografie často stává „samoléčbou“. Pokud se člověk cítí ublížený, osamělý, prožívá úzkost nebo ho trápí nevyřešená traumata, orgasmus mu poskytne okamžitou, i když jen dočasnou úlevu. Funguje to jako emocionální anestetikum – na chvíli psychická bolest zmizí a svět se zdá být v pořádku.
Nebezpečí spočívá v tom, že mozek se vzorec velmi rychle naučí: „Cítíš se špatně? Klikni sem a bolest zmizí.“ Místo řešení příčin své nepohody (konflikty ve vztahu, stres v práci, nízké sebevědomí), člověk sáhne po pornografii jako po pilulce proti bolesti. Tím se ale izoluje a jeho schopnost čelit problémům postupně slábne, protože si zvykl je „přehlušit“.
Navíc opakovaná aktivace opiátových receptorů vede ke zvyšování tolerance. Když při problémovém užívání pornografie mozek nemá přísun endorfinů, dostaví se bažení (craving) a snížená schopnost prožívat euforii. To může být důvod pro rozvoj problémového užívání pornografie, ale také pro ztrátu zájmu či potěšení ze sexuálního styku (Struthers, 2009).
Oxytocin a vazopresin
Oxytocin je „hormon lásky.“ Uvolňuje se při orgasmu a působí jako přírodní sedativum, které snižuje stres a úzkost, a spolu se serotoninem vytváří pocit klidu. Jeho uvolňování během sociálních interakcí, jako je dotek či povídání, ale také při sexu a orgasmu, posiluje emocionální propojení a vzájemné pouto, jelikož budí potřebu blízkosti (Struthers, 2009).
Jedním z často uváděných důvodů pro sledování pornografie je osamělost. Při sledování pornografie a orgasmu se také uvolňuje oxytocin, jelikož mozek nerozlišuje mezi pixelovým a reálným partnerem. Oxytocin ale budí potřebu blízkosti, která při sledování pornografie není naplněna. Když pomine vliv hormonů, přichází vystřízlivění, kdy si člověk uvědomí, že je sám. Výsledkem je, že se pocity osamělosti prohlubují a přerůstají v úzkostné či depresivní stavy. Může to vést až k izolaci, což prohlubuje psychickou nepohodu (Mestre‑Bach & Potenza, 2023).
S oxytocinem se při orgasmu vyplavuje také vazopresin, který se podílí na tvorbě sociálních vazeb. Ovlivňuje také paměť a učení, hraje roli při stresových reakcích a je spojován s agresivitou a teritoriální obranou. Pro sociální fungování je klíčová rovnováha oxytocinu a vazopresinu.
Nedávná studie u mužů s problematickým užíváním pornografie zjistila, že tato rovnováha je u nich narušená. U sledovaných jedinců byly zjištěny zvýšené bazální hladiny vazopresinu v krvi, což signalizuje převahu stresového a agresivního systému nad sociálně-vazebným oxytocinem (Kor a kol., 2022).
Důsledkem nerovnováhy je oslabení empatie – snížená schopnost chápat emoce a vcítit se. Vědci zjistili, že tato snížená empatie je klíčovým článkem, který propojuje hormonální změny s hypersexualitou spojenou s konzumací pornografie. Studie tak naznačuje, že problémové užívání spouští v mozku mechanismus, který posiluje stresovou reakci, oslabuje sociální vazby, a vede ke kompulzivnímu chování.
Nejsme jen otroci svých hormonů
Jak jsme si ukázali, sledování pornografie není neškodná zábava, ale silný chemický koktejl, který ovlivňuje fungování našeho mozku. Kombinace dopaminu, který nás nutí vyhledávat podněty, testosteronu, který nás drží v sexuálním napětí, a narušené rovnováhy oxytocinu a vazopresinu vytváří půdu pro vznik závislostního chování a zhoršování psychického stavu.
Pochopení těchto procesů je prvním krokem k prevenci i řešení. Je důležité si uvědomit, že pokud máte problém s ovládáním konzumace pornografie, není to nutně jen o slabé vůli. Bojujete proti biologickým mechanismům, nad nimiž převzal kontrolu supranormální podnět v podobě pornografie.
Dobrá zpráva je, že mozek je neuroplastický – je tvárný. Stejně jako se naučil cesty používat, dokáže je časem a abstinencí oslabit a znovu si vybudovat citlivost na reálné podněty. Cesta začíná tím, že přestaneme hormonální bouře krmit a dáme mozku prostor k obnově přirozené rovnováhy.
Zdroje
Hilton, D. L. (2013). Pornography addiction – a supranormal stimulus considered in the context of neuroplasticity. Socioaffect Neurosci Psychol. https://doi.org/10.3402/snp.v3i0.20767
Hilton, D. L. & Watts C. (2011). Pornography addiction: A neuroscience perspective. Surg Neurol Int. https://surgicalneurologyint.com/surgicalint-articles/pornography-addiction-a-neuroscience-perspective/
Kor, A. a kol. (2022). Alterations in oxytocin and vasopressin in men with problematic pornography use: The role of empathy. J Behav Addict. https://doi.org/10.1556/2006.2021.00089
Kühn, S. & Gallinat, J. (2014). Brain structure and functional connectivity associated with pornography consumption: the brain on porn. JAMA Psychiatry. https://doi.org/10.1001/jamapsychiatry.2014.93
Lewczuk, K., Wójcik, A., & Gola, M. (2022). Increase in the prevalence of online pornography use: Objective data analysis from the period between 2004 and 2016 in Poland. Archives of Sexual Behavior, 51(4), 1157–1171. https://doi.org/10.1007/s10508-021-02090-w
Mestre‑Bach, G., & Potenza, M. N. (2023). Loneliness, pornography use, problematic pornography use, and compulsive sexual behavior. Current Addiction Reports, 10(4), 664–676. https://doi.org/10.1007/s40429-023-00516-0
Małgorzata, D. a kol. (2020). Gray Matter Volume Differences in Impulse Control and Addictive Disorders—An Evidence From a Sample of Heterosexual Males. The Journal of Sexual Medicine. https://doi.org/10.1016/j.jsxm.2020.05.007
Mathers, C. (2025, 5. března). Declines in frequency of sex: evidence from five developed countries [online]. Medium [cit. 2026‑01‑22]. Dostupné z: https://medium.com/@matherscd/declines-in-frequency-of-sex-evidence-from-five-developed-countries-8a05508b2bbe
Národní ústav duševního zdraví. (2024, 13. května). První výsledky průzkumu CZECHSEX: frekvence sexuálních aktivit Čechů klesá, seznamování se více přesouvá na internet. Většina je se svým sexuálním životem spokojená [online]. Praha: Národní ústav duševního zdraví [cit. 2026-01-22]. Dostupné z:https://www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/prvni-vysledky-pruzkumu-czechsex-frekvence-sexualnich-aktivit-cechu-klesa-seznamovani-se-vice-presouva-na-internet-vetsina-je-se-svym-sexualnim-zivotem-spokojena
Price, J., Patterson, R., Regnerus, M., & Walley, J. (2016). How much more XXX is Generation X consuming? Evidence of changing attitudes and behaviors related to pornography since 1973. The Journal of Sex Research, 53(1), 12–20. https://doi.org/10.1080/00224499.2014.1003773
Shu, Q. a kol. (2025)The impact of internet pornography addiction on brain function: a functional near-infrared spectroscopy study. Front. Hum. Neurosci. https://doi.org/10.3389/fnhum.2025.1477914
Struthers, W. M. (2009). Wired for Intimacy. How pornography hijacks the male brain. InterVersity Press. Wilson, G. (2015). Your Brain on Porn: Internet Pornography and the Emerging Science of Addiction. Commonwealth Publishing.
