Skutečný příběh: 15 let závislosti – od webkamer a sextingu k 90 dnům abstinence
Můj příběh začíná podobně jako u spousty ostatních. Zhruba ve svých dvanácti letech jsem se dostal k pornografii. Tehdy jsme měli internet ještě velmi pomalý, vytáčený přes pevnou linku. Takže se jednalo spíše jen o prohlížení obrázků a stahování velmi krátkých videí. V mých necelých patnácti letech jsme se přestěhovali do rodinného domu, kde táta zařídil již vysokorychlostní internet. Tím započala natvrdo má éra závislosti na pornografii.
Zdánlivě normální život
Prakticky jsem byl na pornu každý den, avšak nikdy to úplně nenarušovalo můj život. Měl jsem koníčky, věnoval jsem se sportu, měl jsem spoustu kamarádů, se kterými jsem trávil čas. U holek to však bylo horší. Sice se mi líbily a přitahovaly mě, ale byl jsem vždy velmi nesmělý a plachý, takže kontakt s nimi byl pro mě problém.
Kluci se vždy předháněli, se kterou si začnou, a já jim jen tiše záviděl. O to více času jsem potom trávil u porna a představoval si, jaké by to bylo zažít něco takového ve skutečnosti. Takhle to šlo prakticky celou střední školu.
Měl jsem sice nakonec nějaké reálné zkušenosti, ale nikdy jsem to nedotáhl k té metě nejvyšší. Většinou jsem se zalekl, že nebudu tak dobrý jako pornoherci, jejichž výkony jsem sledoval každý den. Obdivoval jsem jejich vypracované postavy a to, že mohou mít sex s tolika ženami.
Pod lampou je největší tma
Zhruba v mých sedmnácti letech jsem začal cvičit. Hodně mě to chytlo. Začal jsem se tomu věnovat opravdu hodně – dodržovat zdravý životní styl, techniky cvičení atď. Výsledky na sebe nenechaly čekat. Za dva roky jsem měl postavu, o které by snila většina kluků. Avšak já na sebe pohlížel tak, že je to málo a žádné holce se přeci nemohu líbit.
Moje extrémní plachost v přítomnosti žen a paradoxně nízké sebevědomí způsobilo, že jsem se už ani nesnažil o nějaký bližší kontakt, ačkoliv o mě ženy měly poměrně velký zájem. Sice jsem vnitřně toužil po vztahu a sexu plném emocí. Avšak mi přišlo, že je to pro mě něco naprosto nedosažitelného.
Místo toho jsem si kromě porna vytvořil náhražku. Založil jsem si profily na různých erotických stránkách a seznamkách, kde jsem trávil obrovské množství času. Takhle to šlo prakticky po zbytek střední školy a následně i celou vysokou školu.
V normálním životě to na mně nikdo nepoznal. Měl jsem nadále své koníčky, především sport hrál u mě vždy velkou roli. Vysokou jsem také zvládal, ačkoliv šlo o jedno z těch nejtěžších typů vysokoškolského studia. Setkával jsem se s přáteli. Cestoval jsem. Prostě běžný aktivní život.
Strach z intimity
Kde jsem naprosto pohořel, byly partnerské vztahy a sex. Na vysoké se mi naskytlo mnoho příležitostí, jak si s nějakou holkou začít, o čemž vysoká často bývá. Já si ale připadal jako naprostý břídil. Vždy jsem po 2–3 rande vše ukončil, protože jsem si připadal naprosto neschopně a trapně.
Tím se vše jen dále prohlubovalo a mé problémy s pornem se jen stupňovaly. Začal jsem sledovat stále tvrdší porno a to zašlo i do takové fáze, že jsem sledoval i gay porno. Dále jsem si reálné sexuální zkušenosti nahrazoval sextingem a webkamerou.
Víkendy, kdy moji spolužáci chodili na večírky a seznamovali se, jsem se místo toho ukájel a nechal se obdivovat dlouhé hodiny na webkameře, kde mě online sledovali desítky až stovky uživatelů, vesměs mužů. Posílal jsem neustále své nahé fotky na erotické stránky a sledoval se vzrušením komentáře ostatních uživatelů. Dopisoval si s lidmi, které jsem nikdy neviděl, a stále více jsem upadal do hlubin virtuálního světa.
Takhle to šlo měsíce, roky. I když jsem heterosexuál a líbí se mi ženy, tak tohle bylo období, kdy jsem s dychtivostí sledoval výlučně tvrdé porno a gay porno, protože nic jiného mě již ani nevzrušovalo.
Naučený vzorec se opakoval
Po ukončení VŠ jsem si našel práci. V ní jsem poznal jednu kolegyni. Cítil jsem, jako by to byla žena mého života, jako bychom si byli snad souzení. A moje náklonnost byla opětována. Párkrát jsme se sešli, ale mé myšlenky přicházely tak jako vždy. Nebudu dost dobrý, navíc i v tomto věku ještě panic, tak k čemu bych jí byl.
Opět jsem všeho nechal, zbaběle jsem utekl, tak jako mnohokrát předtím. Zpětně se ke mně dostalo od společné známé, že jsem ji tímto hodně ranil. Litoval jsem toho, litoval jsem jí. Nenáviděl jsem, že jsem takový idiot, který se nikdy k ničemu neodhodlá.
Přicházely deprese, myšlenky na sebevraždu. Tou dobou jsem si začal říkat, jestli za to nemůže stát má už velmi těžká závislost na pornu a masturbaci. Začal jsem si číst články a příběhy na stránkách NePornu, knihy Odpojený muž nebo Your Brain on Porn. Až s podivem, kolik jsem našel příběhů podobných tomu mému – a vše se mi jen potvrdilo.
Celou tu dobu jsem žil ve slepotě, v obrovské mlze, kde za její hranicí je ten skutečný, láskyplný a svobodný život. Zjistil jsem, že za většinu, ne-li všechny mé problémy, může právě porno.
Cesta ke znovuobjevení sebe sama
Začal jsem na sobě pracovat. Je to již rok a půl, co se tohle všechno stalo. Od té doby se snažím přestat a získat sám sebe. Získat sebevědomí, životní hodnoty, získat život do svých rukou a především získat lásku. Beru to jako svůj životní cíl – udělat ze sebe lepšího člověka. Onu dotyčnou jsem ztratil, ale věřím, že v budoucnu potkám další ženu svých snů.
Od minulého roku, konkrétně od června, se mi podařilo výrazněji zredukovat sledování porna. Sexting a webkamery se mi podařilo úplně opustit. Smazal jsem všechny své profily z erotických stránek, smazal jsem všechny své nahé fotky za posledních patnáct let. Postupně jsem začal tyto příšerné návyky opouštět. Udělal jsem za tím jednu velkou tečku. „Jediné“, s čím bojuji, je nadměrná masturbace a samotné porno. Rozhodl jsem se, že i s tímhle skončím definitivně.
Odvaha a růst
Nyní mám za sebou devadesátý den. Můj plán je naprostá abstinence od pornografie. K tomu jsem přidal i omezení zbytečného surfování po internetu, sociálních sítích a trávení času u videoher. Místo toho jsem čas naplnil studiem nového cizího jazyka. Přidal jsem do svého sportovního repertoáru další sport. Čtu více knih. A trávím více času s přáteli.
Pozoruji na sobě už nějaké změny. Zlepšil se mi spánek. Dříve jsem byl při kontaktu s ženami úzkostný, zamlklý až odtažitý. Nyní jsem komunikativnější a otevřenější. Ženy, které mi připadaly dříve neatraktivní, se mi najednou mnohem více líbí. Pociťuji více energie během dne. Dokážu lépe ovládat své emoce a zachovat klidnou hlavu a rozvahu při řešení problémů.
Vím, že jsem teprve na začátku a kdykoliv může přijít pád. Prozatím se mi ale vše daří. Věřím, že pokud vydržím, tak někdy v budoucnu najdu konečně sám sebe a svou životní lásku.
