Některé závislosti nelze překonat sám. Tento příběh ukazuje cestu muže, který více než 15 let bojoval se závislostí na pornografii a erotických chatech. Dlouho se pokoušel o sólový boj, ale skutečnou změnu přinesla až komunita lidí se stejným problémem. Jeho zkušenost dokazuje sílu vzájemné podpory a důležitost otevřeného mluvení o problémech, které nás trápí. Je to příběh o tom, že přiznat si potřebu pomoci není slabost, ale první krok ke svobodě.
Začalo to zvědavostí…
Poprvé jsem se s pornem setkal, když mi bylo 13 let. Vzpomínám si, jak ke mně domů přišel kamarád a přinesl s sebou erotické časopisy. To byl pro mě úplně nový svět. Už samotné listování v časopisech mě vzrušovalo. Takže jsem si je pečlivě schoval v pokoji pod koberec s nadějí, že tam budou v bezpečí.
První trapas a pokračující zvědavost
Jenže nedlouho nato je při úklidu našla mamka, což byl celkem trapas. Sice nebyla nějak naštvaná, ale já jsem se mohl hanbou propadnout. To mi ale nezabránilo v tom, abych čas od času potají vyhledával v nejrůznějších časopisech fotky nahých žen.
Vyrůstal jsem pouze s mamkou a doma jsme se o sexu v podstatě nebavili. Když mi bylo 15 let, kamarád mě nabádal, že bych měl začít masturbovat. Do té doby jsem to ani nijak nezkoušel. Nicméně na jeho doporučení jsem to zkusil. No a od té doby jsem masturboval pravidelně u fotek nahých žen. Přičemž nedlouho na to jsem u dalšího kamaráda viděl poprvé porno film.
V každém případě bych řekl, že do dvaceti let se u mě nejednalo o závislost, ale spíše o občasnou zvědavost.
… A pokračovalo to závislostí
Má závislost se začala formovat až poté, ve dvaceti letech. V tomto věku jsem začal mít zdravotní problémy (které přetrvávají dodnes) a pornografie byla formou útěku, kdy jsem se snažil odvést pozornost od těchto problémů. Zároveň jsem objevil svět erotických chatů a začal jsem si dopisovat s neznámými ženami.
Eskalace problému
Někdy jsem na pornu a chatech strávil celou noc. Asi si dovedete představit, že jsem byl druhý den unavený, když jsem šel do školy nebo do práce. Měl jsem sice období, kdy jsem měl závislost z nějakého důvodu pod kontrolou, ale když přišly problémy, vrátil jsem se k pornu a k chatům. Také jsem vyzkoušel sex po telefonu a hledal si prostitutky na internetu.
První pokusy o řešení
Až po mnoha letech (cca ve 30) jsem si začal přiznávat, že mám asi problém. Občas jsem se svěřil se svým problémem nějakému kamarádovi, ale nijak mi to nepomohlo. Vždy to skončilo u toho vyznání, ale pak jsme o tom už nemluvili.
Já jsem si naivně myslel, že když budu tvrdě bojovat, tak nad závislostí vyhraju. Ve finále jsem ale vždy zklamal. Takže jsem se nadále točil v začarovaném kruhu závislosti. Postupně jsem začal ztrácet naději, že nad ní někdy vyhraju.
Hledání skutečné podpory
Postupem času jsem začal o svém problému mluvit s více přáteli. Tentokrát jsem byl upřímnější a oni mi zase byli větší oporou. Pomáhali mi neklesat na mysli a nevzdávat to. Také jsem se začal vzdělávat o problematice sexuální závislosti. Ze začátku jsem pořád selhával a vracel se k pornu a online chatům, z čehož jsem byl akorát zoufalý.
Technická opatření
Uvědomil jsem si, že na sebe musím být tvrdší, jinak se závislosti nezbavím. Musel jsem obětovat své pohodlí. Nechal jsem si od kamaráda nahrát do počítače program, který blokoval porno. K tomu jsem se zbavil smartphonu a vyměnil ho za tlačítkový telefon.
To všechno pomohlo, ale když to na mě přišlo, dokázal jsem si na počítači najít stránky, které program neodhalil.
Síla podpůrných skupin
Tehdy jsem si uvědomil, že budu potřebovat nějakou pravidelnou podporu. Na internetu jsem našel, že existuje setkání pro sexuálně závislé lidi. Začal jsem jednou týdně na setkání chodit, přičemž bylo super slyšet příběhy lidí s podobnými problémy Díky tomu jsem si získal i nové kamarády. S jejich podporou se mi dařilo pokušení odolávat víc a víc.
Chceš se potkávat s lidmi, kteří řeší svou závislost na pornu? Potřebuješ osobní podporu? Zapoj se do jedné z našich podpůrných skupin.
