Začátek mého příběhu týkající se pornografie by se mohl datovat někdy od roku 2004, tedy od doby, kdy mi táhlo na dvanáct let. Fotografie a časopisy velmi rychle vystřídala tátova VHS, která se stala základním stavebním kamenem všeho, co později následovalo. Další úrovní mého vztahu s pornem bylo vyměňování DVDček s kámošema a vypalování filmů. Sloužily mi k masturbaci před odchodem do školy, po příchodu ze školy, klidně i znovu večer před spaním.
Prožil jsem období puberty, nadrženosti a sexuální nevyspělosti doprovázené větším zájmem o porno herečky než o reálné dívky kolem sebe. Často jsem tedy hledal herečky, které by se podobaly reálné dívce, o kterou jsem měl zájem, než abych reálně otevřel pusu a začal komunikovat. Představoval jsem si, že jsem všichni ti muži z videí, a fantazíroval o tom, jaké to bude, až budu mít také takový sex.
Úrodná půda pro vznik závislosti
Další pojítko k problému, který pomalu ale zaručeně začal sílit, je fakt, že jsem vždy trpěl na nízké sebevědomí. Vyrůstal jsem bez otce s nemocnou maminkou a vždycky jsem byl hodně uzavřené dítě (pouze co vím z vyprávění). A právě uzavřenost, stejně jako pocit studu, problémy se sebevědomím, sexuální zvídavost a další podobné faktory byly skvělou startovací plochou pro nově vznikající závislost.
V období střední školy už jsem měl doma počítač, tedy i internet a všechno se rázem rozběhlo na plné obrátky. Pamatuji si první video, které jsem viděl po otevření porno serveru, následné prohrabávání se nekonečným množstvím kategorií – stále jiné ženy, krásnější a krásnější a dělají tohle a tohle…wow. Teda aspoň tak jsem to kdysi vnímal. A vnímal jsem to takhle tak dlouho!
Všichni to dělají… nebo ne?
Všechny ty obrazy se postupně zarývaly do mého mozku, aby v tu nejintimnější chvíli daly úder. Následovaly roky nejistoty ohledně mé intimity plné problémů s erekcí a potřeby sledovat porno, i když jsem byl ve vztahu. Návyk, který jsem nevnímal nijak ničivě, ani jsem neměl pocit, že by mě omezoval. Prostě to tak bylo. Všichni přece masturbují, tak nejspíš masturbují taky každý den, a možná taky masturbují každý večer u porna.
Roky plynou, vztahy vznikají a zanikají, všechno se děje pod závěsem každodenního sledování porna. Samozřejmě sexuální styky, které jsem znal z videí, nikdy nenastaly. Přes erektilní dysfunkce, pocit studu za své tělo a další strašáky v mé hlavě jsem měl spoustu krásného sexu, díky kterému, jak dnes věřím, začal proces pomalého střízlivění. Dvouhodinová masturbace o samotě, ne při svíčkách, ale za modrého světla je přece strašně chabá náhrada za odevzdání se okamžiku a přirozené rozkoši sexuálního styku. Bolest na penisu a stále nekončící intimní nejistota, dysfunkce, sebevědomí stále na bodu nula – to za těch pár minut úniku přeci nestojí. Tento konflikt v mé hlavě probíhal ještě nějaký ten čas.
Prozření
Absolutní zlom nastal jeden květnový večer tohoto roku. Tento večer jsem místo brouzdání po porno serverech trávil zhlédnutím Ted Talku a dalších videí řešících podobnou problematiku a také pročítáním příběhů na NePornu. Všechno mi do sebe začalo zapadat. Všechno bylo jasnější, bolístky z minulosti, kterým jsem lépe porozuměl, nepříjemné situace, které jsem mohl řešit úplně jinak, hodiny u porna, které by se daly přepočítat v měsíce, ztracené příležitosti, které už nechci ztrácet.
Nový začátek
Nyní sepisuji tento text ve chvíli, kdy mám za sebou dokončení třicetidenního online kurzu a pár dní k tomu, ač tedy s jedním relapsem. Získal jsem uvědomění, za které jsem nesmírně vděčný. Mám za sebou pocit smutku nad všemi těmi promarněnými lety. Mám před sebou dlouhou cestu, jelikož jsem teprve vyběhl ze startovní čáry, ale těším se na ten běh – žádný sprint, ale celoživotní maraton, který bude obnášet pády, vstávání a stále víc a víc se bude transformovat do plynulého běhu. Jsem rád, že jsem se v životě dostal do přítomnosti, ve které vnímám porno jako produkčně neetickou a na naše smysly tím nejvíce laciným pudovým způsobem tlačící náhražku toho, jaký sex ve skutečnosti je.
Porno je důkaz o násilí páchaném na lidech, především na ženách, a každé další kliknutí na porno obsah potvrzuje moji podporu tomuto násilí a ponižování. Už tohle považuji za skvělý start, protože mindset je nejmocnější zbraň a nikdo nechce mít ve svém životě věci, které ničí jeho vnímání světa, jeho vlastní osobnost, a věci, které mají vliv i na lidi kolem.
Přeji všem, kteří jsou přesvědčeni o ničivém dopadu porna v jejich životě, mnoho zdaru, ať úspěšně dokáží dále nepolevovat z toho přesvědčení. Všechny facky, které přijdou, jsou součástí zkušeností, které budou utvrzovat a upevňovat vaši novou životní filosofii.
