Jiný důvod proč píšu? Já Vám ani nevím, asi spíš se jen vypsat.
Jsem David, 40 let, VŠ, zajištěný, prostě veliká pohoda a veliký průser. První neúspěchy v sexu začaly již s mými prvními sexuálními krůčky. Už tehdy mi opadávala erekce a já vůbec neměl tušení, proč se to děje. Prostě všechno bylo špatně. Trvá to s mírnými výkyvy dodnes, tedy 22 let. V posledním roce už ovšem erekce neopadává, ale prostě se nedostaví a když už ano, tak by během ní Usain Bolt uběhl maximálně 2x stovku. Sebevědomí na nule, temné myšlenky. A co teď?
Testování u doktora i u krásné ženy
Navštívím lékaře. To je nápad. Nemusím říct, jak moc na dně jsem byl, když jsem se objednal a vkročil do ordinace. „Dobrý den, pane doktore, vůbec mi nestojí.“ Kdo nezažil, neuvěří jaké pocity člověk zažívá. Nedá se to popsat.
Představte si nejhorší trapasy svého života svázané provazem k sobě. Za chvíli mi už strkal do zadnice prsty. “Prostata je vynikající, jak u mladého kloučka, s tím problém nebude. Dáme zkusmo prášky.” Ty se mi doma ještě někde válej. Hledat je ale nebudu. Stejně nezabíraly. Postavil se mi jen jednou. Doktor povytáhnul obočí. „Opravdu nic?“ Ne. I slepýš byl pevnější než má chlouba.
Tak tedy jdeme na krev. „Mám pro Vás vynikající zprávy, tedy částečně. Vaše hodnoty testosteronu jsou vysoko nad běžným normálem. To znamená, že léky jsou pro Vás k ničemu.“ Opravdu vynikající zpráva.
Jdem na kardio. Nebudeme to natahovat. Srdce je fajn. Vysoký cholesterol není. Zhubnul jsem ze zoufalství 15 kg, takže mám asi 87 kg při výšce 182 cm. Chodím denně. Vysoký tlak není, diabetes není. Nic není, nikde nic není.
Manželce jsem řekl ze zoufalství, že jsem opravdu rozbitej, ale nikdo neví kde a jak moc. Nedávno se mě pokusila sbalit krásná holka. No, už píšu dost dlouho na to, abyste byli srozuměni s výsledkem mého nekonání. Možná to znáte, doma nic, tak s touhle se najednou karta obrátí a budeme všichni šťastní. Nejsme. Poslední nezážitek nade mnou vypustil temný mrak zoufalství.
Jestli jsou oni trosky, co jsem já
Od té doby procházím net a čtu si nejrůznější rady. Vaši stránku NePornu jsem přešel bez povšimnutí, protože na takové p*čovinky už opravdu nemám čas, ale …
Jak jsem přečetl všechno zase jsem se obloukem po dvou dnech vrátil. Jestli jsou ty příběhy skutečné, tak je mi těch chlapů opravdu líto. Jsou to trosky, které jsou závislé na sprostých obrázcích, ovšem jestli oni jsou trosky, co jsem já? Oni trochu fungují a závislost není tak hrozná … existuje tahle závislost?
Trocha historie
Vrátím se do pubertální let. Strýcova sbírka časopisů byla opravdu výjimečná. Dělal jsem si to … nevím, 5x denně? Pak přišla krátká videa, dlouhá videa, internet, erotické chaty, no všechno. Těch 22 let si nepamatuju, že bych si to nějaký den udělal méně než 2x. To je ta nadlimitní míra testosteronu, je to tam pořád.
Pamatuju si jedno opravdu neúspěšné rande a doma 7 výstřiků u nejrůznějších materiálů. O tom, že se vyhledávají postupně bizarnější věci netřeba psát. Masturbace zkrátka probíhá všude a pořád … ne nejsem exhibicionista, prostě bum prásk a za dva dny můžu hrát s kapesníkem šipky.
Lidský vrak
Dnes ráno jsem vaši stránku opět navštívil a četl deníky a podobné věci. Chlapi, já s tím dneska skončil, vím to jistě … teď jsem dlouho přemýšlel. Věřím tomu. Když to nebude fungovat, tak nevím co bude, ale za jak dlouho já můžu začít fungovat? Už asi nikdy. Jestli tahle stránka nejsou bláboly, tak jsem si tím naprosto zničil sexuální život. Zničil je snad i slabé slovo. Zdevastoval jsem se celkově. Sebevědomí v prdeli a když se na mě usměje pěkná ženská, tak bych nejraději skočil do zdi. Tak jestli si příběhy psali autoři stránek a jejich kámíci, tak věřte, že tenhle lidský vrak je skutečný.
Jen jsem něco potřeboval napsat, mám husinu na předloktích, sucho v puse a lesklé oči. Třeba to smažte, mně trochu pomůže už jen to, že to někam odejde…
