Své první porno jsem viděla, když mi bylo 11 let. Ukázala mi ho kamarádka, u které jsem byla na návštěvě. Tehdy mi to nepřišlo nijak zvlášť zajímavé. Bylo to spíš trochu divné. Do té doby jsem ani pořádně netušila jak sex funguje. Moc dobře jsem si ale zapamatovala jméno webových stránek a asi o měsíc později jsem se je poprvé pokusila vyhledat sama.
Po čem muži touží?
Porno pro mě nikdy nebylo zdrojem vzrušení. Často mě ani nebavilo na ty videa koukat celá a většinu jsem jen proklikala. Co mě ale zajímalo byly všechny ty holky. Sledovala jsem, jak se chovají, co dělají a jak vypadají, že je všichni ti muži tak moc chtějí.
Samotnou mě kluci vždycky hodně zajímali a někdy kolem 12 let jsem začala snít o tom, že s nějakým budu chodit, že se spolu budeme líbat a držet za ruce. Ve 13 přišla puberta a já vyrostla, zhubla, nechala si narůst dlouhé vlasy, začala si kupovat řasenky a co největší push-up podprsenky, které se ve velikosti A daly sehnat. Zanedlouho potom přišla i pozornost kluků.
V té době jsme začala chodit ven s jedním starším klukem, který se mi líbil skoro odjakživa. Byl téměř o 4 roky starší a bylo to poprvé, co o mě nějaký kluk projevil skutečný zájem. První pusa na sebe nenechala dlouho čekat. A o pár týdnů později jsme spolu začali chodit. Mě bylo 14 a jemu 17.
Šíleně jsem se do něj zamilovala a byla jsem ochotná udělat cokoliv, aby byl spokojený. A to většinou nebylo lehké. Často mi říkal, jaká bych měla být a jak bych se měla chovat. A já chtěla být přesně podle jeho představ. Změnila jsem kompletně svůj styl oblékání a postupně se proměňovala v jeho ideál.
Už ve 14 letech jsem měla za sebou první sexuální zkušenosti. A sex samotný přišel brzy po patnáctých narozeninách. V té době jsem si porno pouštěla asi jednou měsíčně. Nikdy jsem u porna nemasturbovala. Mé zkušenosti s ním byly čistě „edukativní“. Zkoumala jsem, jak se pornoherečky hýbou, jak vzdychají, co říkají a co všechno nechají muže, aby jim dělali. Chtěla jsem být stejně „dobrá“ jako ony, aby se mnou byl můj přítel co nejspokojenější.
Budu taková, jakou mě chce on
Být pro něj „nejlepší“ bylo ovšem v podstatě nemožné, jelikož byl hodně náročný a jeho sexuální chutě zasahovaly často až do BDSM. Po roce vztahu jsem byla už dost zpracovaná, a tak mi skutečně nevadilo dělat cokoliv, co ode mě chtěl. Z porna jsem měla jasnou představu o tom, jaká je moje úloha. Nejen v sexu, ale i v životě.
Ráda jsem četla erotické povídky, které byly často postavené na modelu velmi dominantního muže a úplně submisivní ženy, která v podstatě dělala jen to, co chtěl muž. A tomu jsem ve svých patnácti letech uvěřila. Chtěla jsem být dost dobrá a pokud tohle bylo to, co jsem musela udělat, byla jsem ochotná to podstoupit.
Člověk se po čase se svou submisivní rolí naprosto identifikuje. Zvlášť, pokud je vynesená i za hranice sexuálního života. A tak pro mého tehdejšího přítele nebylo vůbec těžké začít mě zneužívat. Musela jsem dělat všechno co chtěl. Být taková, jakou mě chtěl mít. A když jsem nebyla, přišly fyzické tresty.
Věci nakonec vyeskalovaly do celkem šílených rozměrů, kdy mě tehdejší přítel přinutil utéct z domova. Do věci byla zapojená sociálka i škola a nebylo to pro nikoho příjemné. Naštěstí o mě mí rodiče nikdy nepřestali bojovat a díky jejich podpoře jsem nakonec ze svého násilného vztahu odešla.
Hledání sebe samé
Sex jsem už od svých 12 let vnímala jako něco, co můžu dávat. Za tento pohled bohužel vděčím porno průmyslu. Můj první kluk mě naučil sex vnímat jako něco, co dávat dokonce musím. Dlouho jsem samu sebe vnímala jako objekt, který slouží k uspokojování. A bylo velmi těžké se tohoto postoje zbavit. Zvlášť proto, že jsem jej ještě dlouho po našem rozchodu vnímala jako správný. Tak to přece holky dělají. Muži to tak mají rádi. Tak to dělám správně, ne?
Jenže tak to není správně. A čím jsem byla starší, tím více se mi sex začal znechucovat. Už jsem nechtěla být jen použitý objekt, ale zároveň jsem netušila, jak mít sex, abych se tak necítila. Došlo to až do bodu, kdy jsem o sex nestála vůbec. A až v té chvíli jsem si řekla, že to tak nemůžu nechat. Že přece nenechám ty špatné zkušenosti a přesvědčení zničit celé mé potěšení ze sexu.
Musela jsem se vlastně od začátku naučit, jak se „dělá sex“. Jak se dělá to, abych si ho užívala i já, a ne pouze můj partner. Poprvé v životě jsem se musela soustředit na to, co se mi líbí a co je mi příjemné. A musela jsem se naučit, že sex není jako v pornu. A že by takový být neměl.
I přesto, že jsem nikdy na pornografii závislá nebyla, porno negativně ovlivnilo můj život, a hlavně mé sebepojetí. Pohled na ženy, které porno zprostředkovává, je špatný a smutné je, že ho často konzumují už velmi malé děti, které si z toho, stejně jako já, mohou odnést mnoho špatných vzorů. A to je důvod, proč jsem i já řekla: “Ne pornu!”
Zápasili jste také se závislostí na pornu? Podělte se s druhými o svůj příběh a napište nám.
Chcete se zbavit závislosti na pornu? Napište nám a my vám přiřadíme osobního e-kouče zdarma.
