Když se mluví o pornografii, spousta lidí si automaticky vybaví nekonečné množství volně dostupných videí, která nabízejí instantní uspokojení. Nejenom mladí lidé využívají pornografii jako formu zábavy k zahnání nudy, nástroj k uvolnění od stresu nebo prostředek k naplnění svých sexuálních potřeb. I vzhledem ke společenské normalizaci sledování pornografie ji mnozí vnímají jako přirozenou a naprosto neškodnou součást svého života.
O sledování pornografie se ve společnosti otevřeně mluví. Problematické je však to, že potenciální rizika spojená se sledováním pornografie nejsou dostatečně reflektována, nebo jsou dokonce mnohými odborníky bagatelizována.
V České republice se běžně mluví o látkových závislostech. Snad každý ví, že člověk může být závislý na alkoholu či cigaretách a že jejich užívání nese rizika. Poměrně známý je také gambling (patologické hráčství) nebo závislost na počítačových hrách (porucha hraní digitálních her), přičemž obě diagnózy najdeme v diagnostických manuálech. A přibližně od 20. let 20. století se dostala do obecného povědomí Čechů také potenciální závislost na sociálních sítích, avšak v odborné veřejnosti se zatím pouze mluví o problematickém užívání.
Potenciální „závislost na pornografii“ ovšem v obecném povědomí stále chybí. Výsledkem je, že mnozí si neuvědomují, že za problémy v jejich životě může stát právě nadměrné užívání pornografie. A jiní se zase stydí o svém problému s pornografií mluvit, protože nenachází pochopení u svých přátel, a bohužel ani u některých odborníků.
V tomto článku se podíváme na to, jak se problematické užívání pornografie definuje, jak vzniká a jaké jsou základní znaky toho, že se návyk vymkl kontrole.
Definice „závislosti na pornografii“
V první řadě je dobré ujasnit si pojmy. V NePornu si uvědomujeme, že v současné době neexistuje oficiální diagnóza „závislost na pornografii“. Tento termín proto používáme jako zjednodušený pojem, který je pro komunikaci nejsrozumitelnější.
V odborné literatuře se nejčastěji objevuje pojem problémové užívání pornografie (PPU) – termín popisující stav, při kterém sledování pornografie negativně zasahuje do života jedince, a tím mu způsobuje potíže. Jedenáctá revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) přišla s diagnózou Kompulzivní porucha sexuálního chování (CSBD), do které spadá také sledování pornografie (WHO, 2019). Mezi hlavní kritéria této diagnózy (shrnutí 6C72) patří:
- Ztráta kontroly: Opakovaná neschopnost ovládat intenzivní impulzy vedoucí k užívání pornografie, přičemž příčinou tohoto selhání nejsou jiné psychické poruchy.
- Prioritizace: Užívání pornografie se pro člověka stalo centrálním tématem v jeho životě, kvůli němuž zanedbává své zdraví, koníčky, povinnosti či další aktivity, přičemž to má významný dopad na jeho osobní, rodinný, společenský či pracovní život.
- Pokračování navzdory následkům: Člověk pokračuje v užívání i přes negativní dopady na vztahy, práci či psychiku.
- Neúspěšné pokusy o omezení: Člověk se opakovaně pokoušel s nutkavým užíváním pornografie přestat, ale neúspěšně, a to v rozsahu alespoň 6 měsíců.
- Snížené uspokojení: Člověk v činnosti pokračuje, i když z ní má malé či žádné potěšení.
Ať už použijeme jakýkoli termín, to nejdůležitější je, že tím chceme vyjádřit stav, ve kterém pornografie negativně zasahuje do života daného člověka, kterému se nedaří dostat tento návyk pod kontrolu.
Důležité je zdůraznit, že frekvence sledování pornografie není hlavním diagnostickým kritériem. Samozřejmě platí, že čím větší frekvence užívání pornografie, tím je větší pravděpodobnost, že pornografie nějakým zásadním způsobem negativně ovlivňuje život jedince (Reháková, 2024).
Proto například v NePornu doporučujeme každému, kdo pravidelně vyhledává pornografii alespoň jednou týdně, aby se nad svým návykem zamyslel a zhodnotil si, jestli má tento svůj návyk stále pod kontrolou. Prakticky to může vypadat tak, že zkusí měsíc abstinovat od pornografie a všímat si toho, jak se cítí a jestli má nějaké nutkání vyhledat si pornografii.
Jak vzniká závislostní chování?
Závislost samozřejmě nevzniká při prvním setkání s pornografií. Mnoho lidí ji sleduje příležitostně nebo v takové míře, že mají svůj návyk plně pod kontrolou. Navíc zde hraje roli celá řada faktorů, které mohou přispět nebo naopak předcházet vzniku samotné závislosti.
Když potřebuji sledovat častěji a tvrdší obsah
Je známo, že vytvoření nového návyku trvá přinejmenším několik týdnů. Člověk tak může ze příležitostného sledování pornografie postupně přejít k pravidelnějšímu návyku, zejména v období zvýšeného stresu, větší nudy, či obecně ve chvílích psychické nepohody. Tomuto jevu se říká eskalace, jelikož se stupňuje frekvence, se kterou jedinec pornografii sleduje (tzv. kvantitativní eskalace; Ince a kol. 2024).
Podobným způsobem se ovšem může stupňovat také intenzita obsahu, který v pornografii vyhledáváme. Postupně můžeme začít vyhledávat obsah, který bude pro mozek více šokující, aby z něj mozek měl stále stejnou míru uspokojení. Tato videa mohou zahrnovat například násilnější scény, různé druhy fetišů, videa s odlišnou formou sexuální orientace, nebo dokonce nelegální videa (tzv. kvalitativní eskalace; Ince a kol. 2024).
Pornografie jako supranormální podnět
V rámci tvoření nových návyků je silným podpůrným faktorem atraktivita dané činnosti. U pornografie mluvíme o tom, že se jedná o takzvaný supranormální podnět, který nadměrně stimuluje náš mozek. V porovnání s běžnými aktivitami, a dokonce i se samotným sexem, se u sledování pornografie vylučuje do mozku velké množství hormonů, díky nimž se člověk cítí dobře. Díky tomu je zážitek ze sledování pornografii natolik intenzivní a atraktivní, že se k němu bude daný jedinec opakovaně vracet, což usnadňuje budování návyku (Hilton, 2013).
Role dopaminu při vzniku závislosti
Jedním z hlavních hormonů, které přispívají ke vzniku závislosti, je dopamin. Ten stimuluje centrum odměn v mozku a vyvolává v člověku pocit uspokojení, čímž ho motivuje k opakování daného chování. U sledování pornografie se do mozku uvolňují vysoké dávky dopaminu. Z dlouhodobého hlediska pak dochází ke snížení citlivosti dopaminových receptorů, což zároveň snižuje potěšení z běžných činností, které najednou nejsou dostatečně intenzivní na to, aby tyto receptory aktivovaly. Postupně člověk vyhledává závislostní chování stále častěji či v intenzivnější míře, aby dosáhl stejné úrovně uspokojení, čímž pouze pohání začarovaný kruh závislosti (Struthers, 2009; Brand, 2019).
Tento jev je umocněn tehdy, když člověk v osobním životě řeší nějaké problémy, které v něm vyvolávají nepříjemné či negativní emocionální stavy. Těmito stavy může být například stres, hněv a pocit osamělosti, ale může to být také únava nebo hlad. Velkou roli zde mohou hrát také úzkosti a deprese nebo jiné psychické problémy. V těchto momentech mohou lidé vyhledávat únik od svých problémů prostřednictvím sledování pornografie, která jim slouží jako forma nezdravého copingového (zvládacího) mechanizmu (Testa, Villena-Moya & Chiclana-Actis, 2024).
Děti jsou ohroženy nejvíce
V neposlední řadě může ke vzniku závislosti přispět také věk uživatele. Opět je obecně známé, že děti a dospívající si mnohem snadněji budují nové návyky, včetně těch negativních. Nedávná studie ukázala, že čím dříve je člověk vystaven pornografii, tím je náchylnější ke vzniku problematického užívání, kdy pornografie slouží právě jako forma copingového mechanizmu (Marshall & Miller, 2024).
Výzkumy opakovaně ukazují, že se průměrný věk prvního vystavení pornografii pohybuje kolem 11 let (NePornu & Tlakový hrniec, 2023; Rothman, 2021). Drtivá většina dětí není na první setkání s pornografií od rodičů či školy vůbec připravená, což mnohdy vede k tomu, že ze zvědavosti zkoumají, co objevily, čímž si ovšem mohou vybudovat nezdravý návyk až závislost ve velmi raném věku.
Vznik závislosti na pornografii je komplexní proces, který zabere přinejmenším několik týdnů či měsíců. Mezi protektivní faktory se pak řadí včasná informovanost o potenciálních rizicích, bezpečné prostředí pro diskuzi o sexuálních tématech, podpůrné vztahy a budování zdravých návyků jakožto pozitivních copingových nástrojů (Varner, Hoch, Goates & Hanson, 2017).
Varovné příznaky závislostního chování
U každého člověka se závislost může projevovat trochu jinak, ale existují určité ukazatele, které mohou přinejmenším naznačovat, že se začíná vytvářet nezdravý návyk.
1) Neschopnost přestat
Jedním ze základních příznaků závislosti je, že člověk nedokáže se sledováním pornografie přestat, i když se opakovaně snaží. I přes snahu pornografii nevyhledávat prožívá silné nutkání, které se mu neustále vrací do myšlenek, a nakonec mu podlehne (WHO, 2019).
Frekvence těchto relapsů je u každého individuální. Jedinec, který sledoval pornografii denně, může nutkání prožívat častěji než ten, kdo ji sledoval pouze jednou týdně.
V NePornu obecně doporučujeme, aby člověk zkusil přestat se sledováním pornografie na jeden měsíc. Pokud se mu to opakovaně nedaří, je pravděpodobné, že má se sledováním pornografie problém. Během pokusů o nesledování pornografie doporučujeme také vyzkoušet náš bezplatný online kurz 30 dní bez porna.
2) Eskalace a podstupování rizika odhalení
Dalším faktorem je samotná eskalace sledování pornografie, ať už kvantitativní, či kvalitativní (Ince a kol., 2024). Ačkoliv samotná frekvence není pro určení závislosti směrodatná, narůstající frekvence vyhledávání pornografie je dobrým ukazatelem, že člověk možná ztrácí kontrolu nad tímto návykem. Proto si může položit otázku: „Vyhledávám pornografii častěji než před rokem?”
Obdobně může eskalace probíhat na úrovni vyhledávaného obsahu. Celkově totiž dochází k tomu, že se mozek otupuje vůči sledovaným podnětům, a tak potřebuje silnější podněty, aby mohl dosáhnout stejné míry uspokojení. Ve výsledku to vypadá tak, že člověk může začít vyhledávat tvrdší či násilnější pornografii nebo pornografii, která je pro jeho mozek více šokující. To může zahrnovat pornografii s různými formami fetišů, s jinou sexuální orientací, nebo v extrémních případech i pornografický obsah, který je nelegální (např. zoofilní či dětská pornografie).
Častá je snaha tento návyk skrývat. Vlivem eskalace se ale může člověk dostat do bodu, kdy je jeho nutkání natolik silné, že se ho bude snažit uspokojit co nejdříve. Tato forma jednání může vést k tomu, že bude pornografii vyhledávat na místech, kde mu hrozí zvýšené riziko odhalení, které ovšem bude v důsledku své touhy ignorovat.
3) Omezování jiných činností
Při vytváření závislosti začne pornografie postupně dominovat v životě daného jedince. Člověk začne více času trávit sledováním nebo přemýšlením o sledování pornografie, což nevyhnutelně vede k postupnému omezování jiných činností – zanedbávání svého zdraví, koníčků, povinností či dalších aktivit (WHO, 2019). Všechny tyto kroky pak mají významný dopad na jeho osobní, rodinný, společenský či pracovní život.
4) Negativní dopady
Jak jsme již zmínili, závislost na pornografii je v podstatě formou nefunkční copingové strategie, kdy člověk neřeší problémy ve svém životě, ale spíše od nich utíká. To ovšem vede k tomu, že se dané problémy ještě více prohlubují, nebo sledování pornografie vytváří nové problémy.
Například pokud pornografie slouží jako forma úniku před osamělostí, může její opakované sledování paradoxně vést k ještě většímu pocitu osamění. Člověk nejen může začít omezovat reálná setkání s lidmi, ale při sledování se do jeho těla vylučuje oxytocin, který budí potřebu blízkosti. Když tato potřeba zůstane nenaplněna, pocit osamělosti se ještě prohloubí (Struthers, 2009).
K dalším negativním dopadům patří problémy se soustředěním ve škole nebo v práci, když má člověk nutkání vyhledat pornografii. Mohou se objevit problémy v navazování vztahů s novými lidmi, a to především v důsledku přílišné sexualizace a vytváření si pornografických scénářů v mysli. Dále mohou jedinci začít upřednostňovat sledování pornografie před reálnými sexuálními zkušenostmi, jelikož pornografie vyžaduje méně úsilí a zároveň je pro mozek intenzivnější. Nebo se mohou objevovat různé formy sexuálních dysfunkcí (např. poruchy erekce, problémy se vzrušením, předčasná či opožděná ejakulace atd.) v důsledku nadměrného sledování pornografie (Zimbardo & Coulombe, 2017).
Jak již bylo řečeno, to vše může mít negativní vliv na osobní, partnerský, společenský či pracovní život jedince (WHO, 2019). Pokud se tato oblast nezačne řešit, bude nadále docházet ke zhoršování problémů a životní situace člověka.
5) Abstinenční příznaky
V neposlední řadě se v důsledku snahy o nesledování pornografie mohou objevit také abstinenční příznaky. V odborných kruzích se vede diskuze, zda problematické užívání pornografie vnímat také jako závislostní poruchu, přičemž jedním z hlavních otazníků jsou právě abstinenční příznaky. Nicméně předběžné metastudie naznačují, že abstinenční příznaky, především pak bažení (craving), zakouší až 72,2 % účastníků ve zkoumaných odborných studiích. Jednotlivci proto mohou, ale nemusí tyto abstinenční příznaky zakoušet, přičemž zde hraje důležitou roli také míra problematického užívání pornografie (Roza a kol., 2024).
Naši klienti nejčastěji popisují následující abstinenční stavy (viz také Lewczuk a kol., 2022):
- Zvýšená nadrženost, pornografické představy a sexuální myšlenky
- Výkyvy nálad, především zvýšená agresivita či podrážděnost
- Roztěkanost či neschopnost se soustředit, místy až mozková mlha
- Problémy s usínáním či se spánkem
- Zhoršení úzkostí či depresí
- Pokles motivace a prožívání života, celková únava
- Částečné nebo naprosté vyhasnutí libida (flatline)
Pokud se abstinenční příznaky projeví, tak na základě zkušeností s klienty můžeme říci, že mohou přetrvávat v řádu přibližně 1–4 týdny. Je to však velmi individuální a nelze přesně předvídat, jestli se abstinenční příznaky dostaví a jak dlouho budou přetrvávat.
Závěr
Ne každý konzument pornografie má automaticky s jejím užíváním problém. Naším cílem je ovšem rozšiřovat povědomí, že sledování pornografie s sebou nese potenciální rizika, o kterých by lidé měli vědět. Pokud se tento návyk vymkne kontrole, může negativně ovlivnit život člověka.
Pokud se ti sledování pornografie vymklo kontrole, nabízíme pomoc zdarma. Podívej se na naši nabídku pomoci a vyber si způsob, který ti bude nejvíce vyhovovat. Nebuď na to sám!
Zdroje
Brand, M. a kol. (2019). The Interaction of Person-Affect-Cognition-Execution (I-PACE) model for addictive behaviors: Update, generalization to addictive behaviors beyond internet-use disorders, and specification of the process character of addictive behaviors. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 104, 1–10. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2019.06.032
Hilton, D. L. (2013). Pornography addiction – a supranormal stimulus considered in the context of neuroplasticity. Socioaffect Neurosci Psychol. https://doi.org/10.3402/snp.v3i0.20767
Ince, C. a kol. (2024). Problematic pornography use and novel patterns of escalating use: A cross-sectional network analysis with two independent samples. Addictive Behaviors, 156, 108048. https://doi.org/10.1016/j.addbeh.2024.108048
Lewczuk, K. a kol. (2022). Withdrawal and tolerance as related to compulsive sexual behavior disorder and problematic pornography use: A preregistered study based on a nationally representative sample in Poland. Journal of Behavioral Addictions, 11(4), 979–993.
https://doi.org/10.1556/2006.2022.00076
Marshall, E. A. & Miller, H. A. (2024). Age and type of first exposure to pornography: It matters for girls and boys. Deviant Behavior, 45(3), 377–393.
https://doi.org/10.1080/01639625.2023.2248338
NePornu & Tlakový hrniec (2023). Prieskum medzi deťmi – Sledovanie pornografie. Získáno 11. prosince 2025 z: https://tlakovyhrniec.sk/prieskum-deti/
Reháková, T. (2024). Vztahová vazba a konzumace pornografie [Magisterská diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta]. Theses.cz. https://theses.cz/id/86re4i/
Rothman, E. F. (2021). Pornography and public health. Oxford University Press.
Roza, T. H. a kol. (2024). Withdrawal-like symptoms in problematic pornography use: A scoping review. Journal of Addiction Medicine, 18(1), 19–27.
https://doi.org/10.1097/ADM.0000000000001227
Struthers, W. M. (2009). Wired for Intimacy. How pornography hijacks the male brain. InterVersity Press.
Testa, G., Villena-Moya, A. & Chiclana-Actis, C. Emotional Dysregulation and Coping Strategies in the Context of Problematic Pornography Use: A Narrative Review. Curr Addict Rep 11, 229–241 (2024). https://doi.org/10.1007/s40429-024-00548-0
Varner, J., Hoch, K., Goates, M. C., & Hanson, C. (2017, September). Proactive protection for adolescents, the innocent victim: Risk and protective factors for pornography [Prezentace na Utah Society of Public Health Educators Annual Conference, Ogden, UT].
World Health Organization. (2019). International statistical classification of diseases and related health problems (11. vydání). Získáno 10. prosince 2025 z https://icd.who.int/ Zimbardo, P. & Coulombe, N. (2017). Odpojený muž: Jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím (1. vydání). Grada.
