Když se člověk rozhodne v životě něco změnit, udělá pro danou věc první kroky a rozhodnutí. V případě potíží s pornografií nalezne například tyto stránky. 

Pak se však stane často další věc. Člověk očekává rychlou změnu, která se objeví a nastane ideálně ihned, pokud možno bez jeho většího přičinění. Jenže to se mnohdy nestane. Jak to? Vždyť jsem našel poradnu/pomoc, poslali mi zprávu ,začal jsem něco dělat. 

Háček se skrývá ve dvou věcech, které si mnohdy neuvědomujeme, přičemž spolu přímo souvisejí. První z nich jsou naše očekávání a druhá je proces změny (přičemž závislost jako taková je součástí procesu samotného). Pojďme se nyní podívat na to, jakým způsobem tyto dvě oblasti ovlivňují naše snahy o změnu.

Naše vlastní očekávání

První věc, která hatí naše snahy, jsou vlastní očekávání, a to nejen při boji s pornografií, ale vlastně při jakékoliv významnější změně. Očekávání je často to, že pokud udělám věc A, nastane věc B. Očekávání staví na naší zkušeností s problémem (už jsme ho viděli u někoho jiného, nebo si myslíme, že víme jak se s problémem vypořádává) a  máme také představu o tom, co má nastat. 

Jenže Skutečnost je často složitější. Většinou to bývá tak, že když uděláme A, musí nejdříve nastat mezikrok B, a poté teprve následuje výsledek C, o kterém jsme ani nevěděli, že má nastat! Jak je to možné? Jednoduše proto, že naše společnost nastavuje očekávání, že změna je něco, co se děje automaticky a ideálně bez našeho přičinění. 

Vezměte si například instantní jídlo, jako jsou čínské nudle: Jen je zasypete připravenou směsí, zalijete vodou a máte „jídlo“. Nebo očekáváme doručení balíku. Pokud to není do druhého dne, jsme podráždění a nesví. Jak se to mohlo stát! A podobně to funguje i  i se změnou, především pokud jde o změnu něčeho negativního. A určitě každý z nás ví, že pokud má něco opravdu význam, stojí nás to úsilí a energii, což není zadarmo. 

K trvalé změně nedochází okamžitě

A v čem je tedy problém? Změna není instantní věc. Změna je především  proces.  To platí u jakékoliv závislosti, či něčeho, do čeho jsme zabředli hlouběji, než jsme chtěli. A tento proces trvá nějakou dobu. 

Musíme si uvědomit, že naše tělo, a především hlava, není přepínač, který mávnutím kouzelného proutku přepne na správné chování. Změna nějakou dobu trvá. A doba trvání je velmi individuální – u někoho probíhá rychleji a u jiného zase pomaleji. Ale vždycky, nehledě na rychlost, spotřebovává čas a energii. Proces samotný také není jen tak, je to vývoj, který má svou dynamiku. 

Navíc kromě toho, že změna trvá nějaký čas (v případě pornografie, od několika týdnů, po pár let, dle délky užívání a osobnostní struktury), platí také to, že změna přichází ve spirále či sinusoidě. Nese s sebou tendenci k opakování těch samých chyb a propadů. Proto je běžné, že se tyto stavy střídají (dny/týdny, kdy se mi daří, s těmi, kdy se vracím ke starým návykům). A proto není možné porazit závislost na pornografii jen tak, že si řekneme, že ji již nebudeme sledovat (samozřejmě existují i takoví jedinci, ale je jich statisticky velmi malé procento). To, co se však děje při tomto procesu a co je nutné sledovat, je rozdíl v intenzitě a celkové změně postoje k sobě samému a k zažitým návykům.

Kudy dál?

Proto, když se člověk rozhodne skoncovat s pornografií, či jakoukoliv jinou závislostí, je nutné počítat s tím, že se jedná o proces. Ten zákonitě bude trvat nějakou dobu. Závislost si člověk nevybuduje ze dne na den. A to stejné platí i o uzdravení ze závislosti. Obě dvě věci potřebují čas. To je fakt, který musí vzít v potaz každý člověk, který se rozhodne přestat se závislostí nebo špatným návykem. Jasně, že existují i výjimky, kterým se to podaří ihned, a těm to přeji. Ale většina lidí si bude muset touto trnitou cestu projít. Je proto skvělé, že na to nemusíte být sami. 

Takže závěrem vám přeji  pevné nervy a vytrvalost. Má to smysl!

Nicméně na to nemusíte být sami! Pokud chcete změnu, napište nám a my vám přidělím osobního e-kouče zdarma!