Petův příběh: Od závislosti k NePornu

Pro mě osobně byl zápas s pornografií během na dlouhou trať. S pornem jsem začal asi ve 11 letech. Všechno to začalo prohlížením porno časopisů, kdy člověk zažíval i adrenalin z toho, když přišel do trafiky a nevěděl, jestli mu ho prodají nebo jestli ho u toho nechytne někdo známý. Později se jsem se dostal k videím a postupně jsem se dostal do fáze, kdy jsem sledoval porno a masturboval alespoň jednou denně, někdy i víckrát.

Začátky: Časopisy jako forma adrenalinu

Pocházím z rozvrácené rodiny. Mamka se s mým biologickým otcem rozvedla, když mi byl asi rok, a o pár let později si vzala otčíma, který ji po několika letech začal mlátit, protože žárlil. Samozřejmě ne bezdůvodně. Jednou jsem dokonce přistihl mamku s jiným mužem, když byl otčím na služební cestě.

O sexu jsme se doma ale nikdy nebavili. Rodiče akorát dělali nemístné narážky, přičemž si celou dobu mysleli, že nevím, o čem se baví. Mnohokrát padlo klasické: „On tomu ještě nerozumí.“ Otčím mi teda jednou ukázal jeden časopis, ale to mi bylo ještě dost málo na to, abych to nějak řešil. Tehdy mi to ještě přišlo divný a hnusný. Jelikož jsme se o tom potom už více nebavili, bylo celkem samozřejmé, že jsem se k tomu tématu dostal postupně ve škole skrze spolužáky. No a najít otčímovy porno časopisy nebylo zas tak obtížné.

Jelikož jsem se dostal do věku, kdy mě začaly holky přitahovat, ale neměl jsem nikoho, s kým bych to mohl řešit, byly pro mě časopisy jedinou věcí, kterou jsem znal, jak dojít k uvolnění všech těch hormonů, které se ve mně bouřily.

Eskalace: Odvrácená strana potěšení

Kamarádi mě ale velmi rychle představili pornu, tehdy ještě na cédéčkách. Doma jsme měli ještě starý internet přes pevnou linku, takže to nebyl ten nejlepší způsob, jak se k pornu dostat. I když jsem to párkrát zkusil a rodiče mě akorát ztrapnili, když přišlo vyúčtování za „placené prohlížení.“ Cédéčka teda byla tou nejlepší formou, protože videa byla oproti časopisům něco úplně jiného. Ty mi sice rodiče také našli, ale neřešili to.

Potom se ale pomalu začal rozšiřovat internet, tak jsem začal hltat porno online. V kombinaci s cédéčky, které jsem měl doma, jsem se díval na porno prakticky každý den. Někdy i víckrát denně.

Školu jsem tehdy neřešil. Přešel jsem na gympl a měl jsem příšerné známky. Mamka v té době upadla do alkoholismu, takže situace doma byla hrozná. Vlastně jsem častěji a častěji spal u tety. Dostali jsme se do bodu, kdy mě soud dal do pěstounské péče mojí tety. Prostě problémů byla v životě spousta. Nedělal jsem žádné velké kraviny, ale porno pro mě představoval únik z reality.

Byl jsem schopen u porna strávit i několik hodin. To se samozřejmě podepsalo na tom, že se známky ve škole nezlepšovaly, a navíc jsem ani netrávil tolik času s přáteli. Bylo to sice zároveň kvůli tomu, co se dělo doma, ale porno mi nabízelo možnost tyto věci neřešit. V tu dobu jsem si to vůbec neuvědomoval, ale kdybych pokračoval tímto směrem, tak bych gympl možná ani nedokončil. Nebo jen s odřenýma ušima.

Bod zlomu: První pokusy o abstinenci

Zásadní změna přišla v 15. letech, když jsem se stal křesťanem. Ze začátku jsem ještě neměl ani tak potřebu něco měnit. Dál jsem se díval na porno a neměl jsem s tím problém. Pak jsem ale na jedné přednášce slyšel jeden osobní příběh člověka závislého na pornu, a tak jsem poprvé slyšel, že člověk může být na pornu závislý. Během jeho přednášky jsem si uvědomil, že i já jsem na pornu závislý a že bych s tím měl něco dělat. Takže hned po příjezdu domů jsem vyhodil všechny cédéčka a časopisy a rozhodl se, že už nikdy víc.

Jenže moje rozhodnutí mi moc dlouho nevydrželo. Po čase jsem opět sklouzl k pornu. Pak zase přestal a zase selhal. Zpravidla jsem míval poměrně dlouhé přestávky od porna, ale vždy, když jsem se ocitl v nějaké slabé chvíli, znovu jsem do toho spadl. Při těchto relapsech jsem porno sledoval pravidelně několik dní až týdnů, protože jsem si v duchu říkal: Teď už na tom nesejde … stejně jsem selhal. Zpětně si uvědomuji, jak moc jsem byl na pornografii závislý. Při každém relapsu jsem spadl do začarovaného kruhu, ze kterého jsem se dlouho dostával.

Manželství není řešením

Po mnoha letech jsem se chlácholil bláhovou nadějí, že když se ožením, zbavím se konečně potřeby sledovat porno. To jsem ale nevěděl, že porno sice stimuluje člověka prostřednictvím sexuálních scén, ale v podstatě tam o sex nejde. A tak nezmizela ani moje touha sledovat porno. Když jsem se ženil, bylo mi 21. Zpočátku bylo sice období, kdy jsem byl v pohodě, jenže stejně přišla období, kdy jsem selhal. Opakovaně.

Potom v mém životě nastala jedna obrovská rána. Vyhořel jsem a rozvedl se. Na porno jsem se sice občas díval, ale nebylo to kvůli němu. Nicméně mi to později odhalilo jednu důležitou věc o mně samotném. Když mi o dva roky později došlo, jak jsem to podělal, a rozhodl se to řešit, došla mi jedna zásadní věc. Jedním z mých největších problémů bylo, že jsem se nespoléhal na Boha, ale snažil jsem se věci tlačit z vlastních sil. Vlastně jsem vnitřně toužil po uznání, že já jsem dobrej, protože jsem to zvládl sám. Vždy jsem měl touhu být vidět. A i v oblasti pornografie jsem si vždycky myslel, že to zvládnu sám.

Můj rozvod se na mě mimo jiné podepsal tak, že jsem se naplno vrátil k pornu. Měl jsem dokonce problémy dosáhnout vyvrcholení při sexu. V té době jsem nevěděl, že to může být způsobené pornem. Přičítal jsem to depresi z rozvodu a nebo nějakým fyzickým problémům. Zvažoval jsem návštěvu sexuologa, ale nikdy jsem k němu nešel. Časem se mi ale podařilo porno opět odstranit ze svého života a vše se vrátilo do normálu.

Skutečný bod zlomu

Pak jsem se oženil podruhé. A ani tady nebylo manželství řešením. Ačkoli jsme si s druhou manželkou slíbili naprostou upřímnost, bylo náročné jí přiznat, že mám problémy s pornem. Trvalo nám to nějakou dobu, ale nakonec jsme si navzájem přiznali, že jsme oba závislí. To byla obrovská pomoc a osobně tento moment vnímám jako skutečný bod zlomu.

Sice jsme od té doby každý měli párkrát relaps, ale obecně nám naše upřímnost pomohla se závislosti zbavit. Pro mě osobně hrálo roli i to, že jsem o své závislosti začal mluvit otevřeně. Začal jsem přednášet o závislosti na pornu a zahrnoval do toho svůj osobní příběh.

Dost mi pomohla i křesťanská knížka „Ve válce o čistotu„. Popisuje, že je potřeba změnit způsob, jak o sexu obecně přemýšlíme, a tak změnit i náš pohled na pornografii. Trvalá změna vždy začíná v naší mysli. Pokud totiž změníme jenom naše chování, většinou k tomu chování sklouzneme opět. Pokud ovšem změníme, jak o věcech přemýšlíme, povede to i ke změně jednání. Přitom všem ovšem potřebujeme i přátele, kteří nás budou na té cestě doprovázet.

Ten poslední bod byl pro mě asi nejdůležitější. Uvědomit si, že na to sám nestačím. Jako podstatný důvod, proč jsem s pornem bojoval tak dlouho, vnímám fakt, že jsem na to byl sám. Styděl jsem se požádat někoho o pomoc. Nyní si uvědomuji, že “nebýt na to sám” je jedna z nejdůležitějších věcí, které člověk potřebuje, aby se zbavil jakékoliv závislosti. Proto jsem se začal věnovat projektu NePornu.cz, abych mohl nabídnout pomoc druhým a aby se v tom neplácali tak dlouho jako já.


Zápasili jste také se závislostí na pornu? Podělte se s druhými o svůj příběh a napište nám.

Štítky

Příběh Luci: Porno a sexualita
Zippův příběh: Závislost na pornu a ztráta vztahu

Další články

Potřebuješ pomoci?

Pojďme si napsat!

    Tato stránka je chráněna službou reCAPTCHA, na kterou se vztahují Privacy PolicyTerms of Service společnosti Google. Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem vyřízení odpovědi na zaslaný dotaz nebo požadavek.