Na porno jsem se dívala s manželem

Home / Ženy / Na porno jsem se dívala s manželem

Poprvé jsem viděla porno, když mi bylo 15 let, a to v situaci, kdy jsem to vůbec nečekala. Netušila jsem, že něco takového vůbec existuje. Jely jsme s kamarádkami na jednu chalupu, která byla pronajímána více lidem, vařily jsme si sami a byla tam skupina mladých lidí, se kterými byla dobrá zábava.  

Když jsme si vařily první večeři, tak nám tomu k tomu, jen tak z hecu, kluci pustili porno. Byl to docela šok. A i když to na mně v té době nezanechalo žádné viditelné následky, ten obraz mám dodnes před očima. 

V období 15 až 19 let jsem měla pár vztahů, ale nic moc vážného, i když asi 2 z nich byly sexuální. Sem tam jsem si četla erotické povídky nebo koukla na nějaký erotický film. Dalo by se říct nic neškodného, ale ono to tak úplně není pravda. 

Někdy kolem sedmnácti se mi kamarádka svěřila s tím, že masturbuje.  Pro mě to byla absolutně nová informace a následně i nová  zkušenost.  

Navnadění u porna 

V 19 letech jsem začala chodit se svým budoucím mužem. Vše bylo v pohodě, rozuměli jsme si a trávili spolu hodně času. Po několika měsících jsme spolu začali spát. Sex byl v pohodě, poznávali jsme se. Na porno jsme se nedívali, jen sem tam jsme se podívali na nějaký erotický film, který člověka tzv. „navnadil.“

Už nevím, kdy se to stalo, ale ten, kdo navrhnul, že něco zkoukneme, jsem byla já. Myslím, že kdybych porno nikdy předtím neviděla, tak by mě to ani nenapadlo. Zároveň jsem přesvědčená o tom, že kdyby média a někteří sexuologové nedoporučovali porno jako doplněk na oživení sexualního vztahu, tak bych do toho taky nešla. 

Nicméně v našem případě jsme se tedy společně občas na něco koukli. Když se pak začal rozšiřovat internet, měli jsme více možností. Vše bylo zdarma. Bylo to anonymní. A byl k tomu jednoduchý přístup.  

Jelikož jsme s manželem sledovali porno spolu, tak jsme ani jeden na druhého nežárlili. Nebyl důvod. Bylo to něco, co jsme dělali společně. A když jeden z nás koukal sám, bylo to přece v pohodě, protože ten druhý to dělal taky. V našem sexuálním životě jsem to nepovažovala za problém, vždyť všechno se zdálo, že  “fungovalo tak, jak má”. 

Když to zjednoduším, tak to bylo asi takhle: “Potřebuješ trošku povzbudit? Stačí si pustit nějakou super scénu, zahrát nějakou hru, někoho si představit a podobně.” Každý z nás, kdo sleduje nebo někdy sledoval porno, přesně ví, o čem píšu, a sám si doplní své zkušenosti. 

Vůbec mi nedocházelo, že nejsem schopná vnímat plně svého muže, ale že jsem ten, kdo bere.  Myslím, že jsme to oba měli stejně. 

Když klasika přestane stačit…

Po nějakém čase jsem zjistila, že potřebuji intenzivnější impulsy, takže jsem sklouzla k lesbickému pornu. Heterosexuální mě už vůbec nezajímalo. Společensky bylo a je lesbické porno vnímáno pozitivně, takže ani partnerovi to nepřipadalo divné. 

Moje vnímání sexuality se ale postupně posouvalo. A k tomu jsem začala potřebovat čím dál tím víc. Dostala jsem se do stavu, kdy jsem si skoro každý den pustila nějaké video, a někdy dokonce i několikrát za den. 

Protože se zdálo, že nám to v posteli s pornografií funguje, neviděla jsem jediný důvod na tom cokoli měnit. Kdyby mi tenkrát někdo, řekl, že toho jednou nechám, tak mu nebudu věřit. Dnes mohu zpětně říct, že to v posteli s pornem fakt nefungovalo.  Vidím obrovský rozdíl mezi tím, co bylo a co je dnes. 

Porno přece nepotřebuju!

Shodou životních okolností jsme společně s manželem strávili týden v křesťanském prostředí. Bylo to tam super, lidé byli úžasní. Našla jsem si mezi nimi i pár přátel. Byl to opravdu skvělý týden. Dobře jsem se bavila a všichni byli opravdu milí a vstřícní. Nic jsem celý týden nemusela řešit a bylo mi opravdu dobře. Odjížděla jsem odtamtud s pocitem absolutního klidu. 

Po návratu domů, když jsem byla sama doma, jsem si chtěla něco pustit. Hledala jsem a hledala to pravý, tu super scénu… Když v tom mi v hlavě začaly naskakovat otázky typu: PROČ NA TO KOUKÁŠ? TOHLE NEDÁVÁ SMYSL! VŽDYŤ TO NEPOTŘEBUJEŠ! Ať jsem si pustila cokoliv, přišlo v tu chvíli fakt divné.

Tak jsem toho v tu chvíli nechala. Pak jsem to ještě jednou zkusila, ale zase mi začaly naskakovat ty stejné otázky, tak jsem notebook zavřela. 

Konec ze dne na den…

Potom jsem se rozhodla skončit s pornem, masturbací a představami. Nějak jsem věděla, že tohle už nepotřebuju a nechci. Bylo to ze dne na den, z minuty na minutu. Nemusela jsem zápasit, nemusela jsem překonávat sama sebe. Bylo to tak zázračně jednoduché. Když o tom dnes přemýšlím, říkám si: Jak může člověk takhle skončit s něčím, co do té doby bytostně potřeboval

Několik měsíců jsem přemýšlela o tom, co se vlastně stalo. Jak to, že jsem s tím skončila, když jsem k tomu neměla jediný rozumný důvod? Nikdo se mnou neprobíral škodlivost pornografie. S nikým jsem o tom nemluvila. Vlastně jsem stále neviděla na pornografii nic špatného. Přesto jsem věděla, že je KONEC. 

Nezmínila jsem se, že jsme se začali scházet s našimi novými křesťanskými přáteli z církve a začali chodit na bohoslužby. Začali jsme zjišťovat, že Bůh skutečně existuje. A v kontextu toho, jak se můj život vyvíjel a vyvíjí, to vnímám jako Boží zásah v mém životě. Ačkoliv vím, že to tak není vždycky, vnímám, že jsem jednou z těch výjimek, kterou Bůh zázračně osvobodil. 

Hranice jsou potřeba 

Ale to neznamená, že jsem už nikdy nebyla v pokušení si porno pustit. Asi tak po dvouleté abstinenci se mi stalo, že jsem musela opravdu hodně zápasit se svými myšlenkami. V tom mi pomohla hlavně má víra. Vím, co to je zápasit o čistou hlavu, kdy tělo chce a hlava ne. Někdy to bolí až na „dřeň“. Dnes se musím vědomě rozhodovat na co se budu dívat a na co ne. 

Sama mám nastavené hranice tak, že žádné erotické scény ve filmech nejsou pro mě, ani ty, které vypadají absolutně “neškodně”. Proto když na mě něco v počítači vyskočí, raději to preventivně hned zavřu. Porno pro mě sice už není problém, ale chci si zachovat čistou hlavu. 

Jsem ráda, že jsem s pornem skončila. Po čase mohu říct, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě. Dnes vím, že k dobrému sexu nepotřebuji žádné vnější podněty, ať by to byla pornografie, představy nebo cokoliv dalšího. Jsem Bohu vděčná za svobodu od pornografie, ke které se už rozhodně nechci vrátit. 


Zápasili jste také se závislostí na pornu? Podělte se s druhými o svůj příběh a napište nám.

Chcete se zbavit závislosti na pornu? Napište nám a my vám přiřadíme osobního e-kouče zdarma.