Na chvíli si představte, že máte dvanáctiletého syna. Řekněme, že se jmenuje Jakub. Má úplně běžné dětství. Partu kamarádů, se kterými tráví většinu volného času, průměrné známky a sport, který ho baví. Stejně jako většina jeho vrstevníků má od prvního stupně vlastní telefon, neomezený přístup k internetu a je aktivní na různých sociálních sítích.
Před pár měsíci si začal vyhledávat rady, jak správně cvičit, protože nebyl spokojený s tím, jak vypadá. Postupně mu algoritmy začaly nabízet i další obsah. Nejdřív videa o tom, jak být úspěšný, jak sbalit holku nebo jak vypadat co nejlépe. Postupně ale přibývala i videa, která mu nabízela jiný pohled na svět. Tvrdila, že opravdový chlap má střídat partnerky, že mužská hodnota závisí především na vzhledu a postavení a že ženám jde jen o peníze a úspěch.
Doma se přitom zdánlivě nic nezměnilo. Jakub pořád chodí na tréninky, nosí průměrné známky ze školy a baví se se svými kamarády. Jen si každý večer před spaním pustí sérii videí, ve kterých mu někdo vysvětluje, jak svět funguje.
Co se skrývá za manosférou?
Příběh Jakuba je typickým příkladem toho, jak se dnešní mladí lidé mohou dostat k obsahu manosféry.
Pokud máte doma dospívajícího kluka, je docela možné, že obsah, který pod tohle označení spadá, dobře zná, jen mu tak neříká. Pokud už od nás znáte články a podcasty o tom, jak děti chránit před pornografií a jak s nimi o ní mluvit, je právě toto téma dalším důležitým krokem k pochopení nástrah dnešního online světa.
Manosféra je online prostředí, které se zaměřuje na postavení mužů ve společnosti a kde jsou šířeny negativní postoje vůči ženám. Lidé, kteří jsou součástí manosféry, věří, že ženy by měly mít ve společnosti nižší postavení než muži a že feminismus a rovnost mezi muži a ženami toto „přirozené uspořádání společnosti“ narušuje.
Podobné postoje mohou mít negativní důsledky jak pro ženy, tak pro samotné chlapce a muže. Přispívají k pohrdání ženami, k přejímání sexistických představ například o tom, že ženy „patří do kuchyně“ nebo že lžou a manipulují s druhými. Zároveň mohou ovlivňovat i to, jak chlapci a muži vnímají sami sebe. Pokud například uvěří, že jejich hodnota závisí především na vzhledu, sexuálních úspěších nebo společenském postavení, mohou začít pochybovat o vlastní hodnotě, ztrácet sebevědomí nebo zažívat psychické obtíže (1).
Pokud se o problematice manosféry chcete dozvědět více, doporučujeme vám přečíst si také náš článek, který se tomuto tématu věnuje podrobněji.
Jak se chlapci dostávají k manosféře?
Jedním z důvodů, proč je manosféra tak problematická, je způsob, jakým se její obsah dostává k mladým chlapcům. Influenceři i algoritmy sociálních sítí totiž dokážou oslovit dospívající i prostřednictvím témat, která na první pohled působí naprosto nevinně.
Výzkumy ukazují, že pokud chlapci na sociálních sítích sledují nebo vyhledávají obsah o posilování, sportu či videohrách, mohou jim algoritmy poměrně brzy začít doporučovat i příspěvky spojené s manosférou. Čím více pozornosti těmto příspěvkům věnují, tím častěji se jim může zobrazovat sexistický a toxický obsah zobrazovat(2).
V NePornu častokrát upozorňujeme na rizika spojená s tím, když se děti setkají s pornografií už v raném nízkém věku. Ta ale zdaleka rozhodně není jediným potenciálně nebezpečným obsahem jedinou věcí, se kterýmou se děti mohou v online světě setkat a která je může negativně ovlivnit.
84 % chlapců ve věku 13 až 15 let se už s obsahem manosféry setkalo a jsou s ním seznámení. Téměř jedna čtvrtina těchto chlapců se na tento obsah dívá pozitivně (3,4).
Přestože se manosféra v posledních letech rychle rozšířila mezi mladými lidmi, řada dospělých o ní stále příliš neví nebo podceňuje její dosah. Jedním z důvodů může být i to, že její influenceři často nepůsobí v tradičních médiích, ale budují si vlastní komunity na sociálních sítích a dalších online platformách. Jejich obsah tak může zůstávat mimo pozornost dospělých, kteří nejsou v pravidelném kontaktu s dospívajícími nebo nesledují, jaké trendy a osobnosti jsou mezi mladými lidmi populární (5).
Od incelů po looksmaxxing
Pojďme se teď na chvíli vrátit k Jakubovi. Obsah manosféry ho zaujal natolik, že začal pravidelně sledovat některé influencery a postupně přebírat jejich názory.
Dozvěděl se, že ženy si vybírají pouze ty nejatraktivnější muže a pokud on takový není, nemá u nich prakticky žádnou šanci. Postupně začal věřit, že nemá smysl se snažit navazovat vztahy, protože o něj žádná holka stejně nebude mít zájem.
S rostoucí frustrací se začal zlobit na své spolužačky a kamarádky. Přestal vnímat, že v jeho věku ještě většina vrstevníků žádný vztah nemá. Začal dívky vinit z toho, že o něj nemají zájem, přestože to tak ve skutečnosti vůbec nemuselo být. Postupně se jim začal vyhýbat a uzavírat se do sebe.
V online prostředí navíc našel lidi, kteří jeho pocity sdíleli. Dozvěděl se, že se označují jako incelové*. Některé komunity incelů sdružují muže, kteří touží po vztahu, ale jsou přesvědčeni, že ho kvůli svému vzhledu nebo jiným vlastnostem nikdy nenajdou.
Problém nastává ve chvíli, kdy komunita mužům místo podpory nabízí stále vyhraněnější vysvětlení jejich situace: svět je nespravedlivý, jejich hodnota závisí především na vzhledu a za jejich neúspěchy mohou ženy, které si vybírají jen ty nejatraktivnější muže. Takové přesvědčení jim může brát naději na změnu, posilovat jejich hněv a prohlubovat jejich sociální izolaci.
Jedním z trendů, který se šíří v některých komunitách manosféry a může mít vážné dopady na zdraví, je tzv. looksmaxxing. Označuje snahu co nejvíce zlepšit svůj vzhled, často s cílem stát se atraktivnějším pro potenciální partnerky nebo získat větší společenské uznání. S looksmaxxingem se můžeme setkat zejména v incel komunitách, kde se vzhledu často přikládá mimořádný význam (6).
Snaha o lepší vzhled sama o sobě samozřejmě není problém. V looksmaxxingu však může jít o mnohem víc než jen o pravidelné cvičení, změnu šatníku nebo péči o pleť. Některé jeho techniky nemají dostatečnou vědeckou oporu, jiné mohou být přímo nebezpečné. Mezi ně patří ledové koupele obličeje, drastické diety, tzv. mewing**, různé druhy plastických operací nebo úmyslné údery do lícních kostí v naději, že se při hojení změní jejich tvar a kosti nebo čelist se zvýrazní. Takové jednání může vést k vážným zraněním a trvalým následkům (6).
Cesta k účinné prevenci
Jakubův příběh je smyšlený, ale mnoho chlapců dnes prožívá něco podobného. K obsahu manosféry se častokrát dostanou náhodou, postupně mu začnou věnovat stále více času a jeho prostřednictvím si utvářejí názory na ženy, vztahy i sami na sebe.
Tato realita může působit děsivě. Dobrou zprávou ale je, že jí lze předcházet. V mnoha případech by se situace nemusela dostat tak daleko, kdyby chlapci a mladí muži měli včas přístup k potřebným informacím a vzdělávání, které jim pomohou kriticky přemýšlet o obsahu na internetu.
Takové vzdělávání však nemůže být jednorázové. Vyžaduje dlouhodobější přístup a zapojení rodičů, učitelů i dalších dospělých, kteří hrají v životě chlapců důležitou roli.
Jedním z nejdůležitějších způsobů prevence je jít chlapcům příkladem. Děti se přirozeně učí od svého okolí a mají tendenci napodobovat chování svých rodičů, učitelů, celebrit i dalších dospělých, se kterými se setkávají ať už osobně nebo online. Je proto důležité, aby se muži v okolí dospívajících chlapců nejen nepodíleli na chování, které je sexistické, ale aby proti tomuto jednání dokázali zakročit ve chvílích, kdy se s ním setkají. Měli by se otevřeně vymezovat vůči sexistickým vtipům, škodlivým stereotypům a zakořeněným představám o rolích mužů a žen (7).
Dalším důležitým krokem je učit děti kriticky přemýšlet o obsahu, se kterým se na internetu setkávají, a rozvíjet jejich digitální gramotnost. Pokud se dokážou samy zorientovat v tom, co je realistické a co může být zavádějící nebo škodlivé, snáze takový obsah rozpoznají a nenechají se jím tolik ovlivnit. Mnoho rodičů se snaží děti před nevhodným obsahem chránit pomocí různých aplikací, samotná technická opatření však nestačí. Důležitá je také otevřená komunikace, důvěra mezi rodičem a dítětem a zájem o to, co dítě na internetu sleduje (7).
S prevencí souvisí také omezení přístupu dětí k pornografii. I prostřednictvím pornografického obsahu se totiž mohou šířit sexistické předsudky a některé jeho formy mohou posilovat převzetí postojů typických pro manosféru. Je zásadní si uvědomit, jak násilná může být online pornografie a jaký vliv to má na představy dětí o sexuálním zdraví a zdravých vztazích (7).
Další možností prevence jsou otevřené rozhovory s chlapci o sexualitě, o tom, co znamená být mužem, a o vztazích se ženami. Pokud se už od raného věku učí kriticky přemýšlet o sexistických postojích a genderových stereotypech, snáze je později rozpoznají i v obsahu, se kterým se setkávají na internetu (7).
Pokud už dítě aktivně sleduje obsah manosféry, není nejlepší cestou ho přímo konfrontovat s tím, že jeho názory nejsou založené na realitě. Příliš přímá kritika totiž může vést k tomu, že se ve svých přesvědčeních ještě více utvrdí. Místo toho je vhodnější pomoct mu pochopit, jak influenceři manosféry pracují s obavami a nejistotami mladých chlapců a jak je využívají k šíření svých názorů (8,9).
Další zdroje
Manosféra může mít na dospívající chlapce a mladé muže negativní dopad, neznamená to však, že se z jejího vlivu nelze vymanit. Důležitou roli hraje včasná prevence, schopnost kriticky přemýšlet o online obsahu a podpora okolí.
Pokud vás toto téma zajímá více, doporučujeme další populárně-naučné články, které se manosféře věnují podrobněji. Patří mezi ně například článek od Page Not Found, který přináší příběh člověka, jemuž se podařilo z vlivu manosféry vymanit, nebo seriál na Netflixu s názvem Adolescent.
* Z angl. incels (involuntary celibates), volně přeloženo jako: lidé, kteří jsou v nedobrovolném celibátu.
** Technika spočívající v přitlačování celého jazyka na patro s cílem postupně přetvarovat obličejovou kostru a získat výraznější čelist.
Zdroje
(1) Sparks, B., & Mooney, R. (2025). Pornography consumption, body image, and sexual schemas among incel and non-incel men. Preprint. https://www.researchgate.net/publication/392935766_Pornography_Consumption_and_Body_Image_Among_Incel_and_Non-Incel_Men_Implications_for_Well-being_and_Sexual_Schemas.
(2) BAKER, Catherine, Debbie GING a Maja ANDREASEN. Recommending Toxicity: The role of algorithmic recommender functions on YouTube Shorts and TikTok in promoting male supremacist influencers [online]. Dublin: DCU Anti-Bullying Centre, 2024 [cit. 2026-09-21]. Dostupné z: https://www.dcu.ie/antibullyingcentre/recommending-toxicity
(3) SMITH, Matthew. One in six boys aged 6-15 have a positive view of Andrew Tate. YouGov [online]. 2023-09-27 [cit. 2026-09-21]. Dostupné z: https://yougov.com/en-gb/articles/47419-one-in-six-boys-aged-6-15-have-a-positive-view-of-andrew-tate
(4) Flood, M., & Keddie, A. (2026). Inspiration, advocate, hypocrite or predator? Young men’s diverse views of Andrew Tate. Gender and Education. Advance online publication. https://doi.org/10.1080/09540253.2026.2644260
(5) Over, H., Bunce, C. J., Konu, D., & Zendle, D. (2025). What do we need to know about the manosphere and young people’s mental health?. Child and Adolescent Mental Health. https://acamh.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/camh.12747
(6) HALPIN, Michael, Meghan GOSSE, Katharine YEO, Ingrid HANDLOVSKY a Finlay MAGUIRE. When Help Is Harm: Health, Lookism and Self-Improvement in the Manosphere. Sociology of Health & Illness. 2025, 47(3), e70015. ISSN 1467-9566. 10.1111/1467-9566.70015
(7) The manosphere: preventing harmful attitudes in young men. DV ACT [online]. [cit. 2026-09-03]. Dostupné z: https://www.dvact.org/post/the-manosphere-preventing-harmful-attitudes-youngmen
(8) FLOOD, M. a KEDDIE, A. Inspiration, advocate, hypocrite or predator? Young men’s diverse views of Andrew Tate. Gender and Education. 2026, prepublikováno online. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/09540253.2026.2644260
(9) HASLOP, Craig, Jessica RINGROSE, Idil CAMBAZOGLU a Betsy MILNE. Mainstreaming the Manosphere’s Misogyny Through Affective Homosocial Currencies: Exploring How Teen Boys Navigate the Andrew Tate Effect. Social Media + Society. 2024, 10(1), 1-11. 10.1177/20563051241228811
