Skutečný příběh: Myslel jsem, že to zvládnu sám. Nemohl jsem.

Jsem věřící, pocházím z věřící rodiny, a přesto jsem byl mnoho let v zajetí porna. 

Jsem technický typ. Odjakživa je pro mě nutností vědět, jak všechno funguje. Když jsem proto jako malý zjistil, že holky fungují jinak než kluci, samozřejmě mě to táhlo k učebnicím a encyklopediím biologie. Těchto pár knih, které jsme měli doma a které jsem pilně studoval, se tak staly mojí první formou porna.

Když jsem ve čtrnácti letech získal přístup k internetu, pokračoval jsem ve svém bádání na Wikipedii. Pořád spíše ze zvědavosti než z touhy po uspokojení. Na střední škole jsem objevil videa a existenci dedikovaných stránek. Jejich sledováním jsem trávil velké množství jízd ze školy autobusem. Ve škole i doma jsem se bál odhalení.

Pomalé propadání návyku

Takto jsem pokračoval až do konce střední školy. Následovaly změny v podobě rychlejšího internetu a mobilu s širším displejem a tím hlubší závislost. Přestal jsem se tolik schovávat. Telefon jsem si na záchod bral častěji. A hlavně se zmenšovaly pocity viny po relapsu.

To mě sem tam vyděsilo, ale nepodnikal jsem žádné větší opatření – přece to zvládnu sám. Nepotřebuji o tom někomu říkat. Nepotřebuji tlačítkový telefon nebo blokační programy, to by mě omezovalo. A pak – je to moje věc. „Holku nemám a, až ji budu mít, nebudu potřebovat porno,“ říkal jsem si.

„Jednou s tím skončím“

O prázdninách mezi střední a vysokou školou došlo v mém životě k zásadnímu zlomu. Na jedné akci jsem uvěřil v Boha. Žil a vyrůstal jsem sice ve věřící rodině, ale žádný vztah k Bohu jsem dosud neměl. „Bůh je daleko a má na práci spoustu jiných věcí a spoustu lepších lidí než já,“ myslel jsem si. Boha jsem nehledal, ale On našel mě.

Tato zkušenost mi na čas dala sílu a odhodlání zbavit se pornografie, ale brzy se vše vrátilo do starých kolejí. Byl jsem si více vědom svého návyku, ale pořád jsem si myslel, že „jednou s tím skončím“.

Dnes to bylo naposledy. Maximálně ještě jednou. Nebudu se koukat na porno, jen mrknu na reelska na Facebooku. – Tyto prosté lži mě držely v cyklu závislosti. Po týdnu jsem vždy zapomněl a udělal to zase.

Dalším problémem bylo, že jsem se po prázdninách přestěhoval na koleje, do cizího města a mezi cizí lidi, kde jsem žil naprosto bez kontroly. A taky více méně bez přátel, před kterými bych cítil zodpovědnost za svůj život. Nezřídka jsem u porna bděl až za půlnoc.

Zvládnu to sám

Na jaře 2022 se poprvé setkávám s projektem NePornu. Z jejich přednášky odcházím s tím, že si jejich nabídku pomoci nechám jako poslední možnost. 

V létě 2024 problém stále trvá. Občas se mi daří víc, občas míň. Pro vlastní motivaci si po relapsu holím vous, takže chodím proti své vůli téměř pořád oholen. Ani to ale nezabírá. 

Rozhodnutí přestat

První pohnutí ke změně přináší věta od osoby, které si vážím: „Myslíš si, že ti Bůh dá manželku, když žiješ s tímto hříchem? Uvědom si, že Bůh tu holku má rád stejně jako tebe, a nechce ji uvést do vztahu s někým, kdo se dívá na porno.“

Tak obyčejné, ale pro mě v tu chvíli jak zásah mečem. Dalším impulsem bylo uvědomění, že nežiju svůj život jen pro sebe. Jsem vzorem všem mladším lidem kolem mě. I když závislost na pornu třeba není na první pohled vidět, ovlivňuje to celý můj život. Vzorem ostatním jsem, i když nechci, a proto musím vždy žít tak, abych byl dobrým vzorem.

Tyto věci mě přivedly k rozhodnutí, s tím co nejdříve přestat. A přestal jsem. Vydrželo mi to 29 dní. Třicátý den ráno jsem se už cítil tak bezpečně, že jsem si nedal pozor a zase skončil u porna. Byl jsem zklamaný – copak není možné se odtud dostat? 

Cesta ven

Myslím, že to, co následovalo potom, je základní krok při boji nejen s pornem. Musel jsem se pokořit. Není to moje věc. Sám to nezvládnu. Věděl jsem, kde hledat pomoc, jen jsem si vždy myslel, že ji nepotřebuji.

Na stránkách NePornu.cz jsem se přihlásil do kurzu „30 dní bez porna“. Můj problém s pornografií nazývali závislostí. Nebylo snadné si připustit, že já, jinak slušný člověk, jsem závislý.

Dokončil jsem kurz a těšil se z krásné svobody. Ale nebylo to stoprocentní – masturbaci jsem si nezakazoval, ale ta někdy přešla v sledování porna. Vždy mě to upřímně mrzelo a snažil jsem se tomu vyhnout. Přesto se to několikrát během zimy a jara stalo.

Dalším kamenem úrazu mi byl Facebook. Kromě blokačních programů (BlockerHero, prohlížeč Spin) jsem si tedy změnil heslo na Facebook, odhlásil se a heslo svěřil kamarádovi. Tak je to až dodnes.

Založení vykazatelnostní skupiny

Na jaře jsme s kamarády založili vykazatelnostní skupinu, kde jsme sdíleli naše vítězství i prohry, kontrolovali jednání druhých a modlili se.

Nevím, co bylo impulsem k dalšímu kroku, ale koncem března jsem si zakázal i uspokojování. Viděl jsem totiž, že se tím zbytečně přibližuji pokušení. Zákaz jsem sice hned o pár dní později porušil, ale to bylo naposledy. Nemůžu to připisovat vlastní síle nebo odhodlání, mnohokrát jsem už málem pokušení podlehl, nebo to málem úplně vzdal.

Jen díky Boží milosti jsem se dostal sem, na milník půlroční abstinence. Píšu to s bázní a třesením, vždyť „kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl“. Není dobojováno, bojovat budu až do smrti. Věřím ale, že pokušení bude čím dál slabší.

Co jsem se naučil

Člověk si více váží vlastních zkušeností. Přesto napíšu, co jsem se naučil – snad si to někdo vezme k srdci a nebude na to muset přicházet sám, zatímco léta poběží.

1. Neklam sám sebe větami jako: „Dnes to bude naposled.“ „Jen se trošku podívám, víc ne.“ „Zvládnu to sám.“ „Skončím, až budu chtít.“
2. Jsi závislý. Je těžké si to přiznat, ale pokud jsi dodnes nepřestal, jsi závislý.
3. Zamysli se nad tím, co tě ke sledování porna přivádí. Často je to něco zdánlivě nevinného a užitečného — Instagram, Facebook nebo obecně telefon. Je-li to tak, zbav se toho. Copak ti mobil stojí za to, prohonit zbytek života?
4. Rozpoznej, skrze co pokušení přichází a vzdej se toho.
5. Tvůj život není jen tvůj. Svým životem máš vliv na ostatní, i když to nevidíš. Žij ve všech ohledech dobrý život a buď dobrým vzorem.
6. Velká část závislosti je zvyk. Zvyk rychle podlehnout. Zvyk rozklikávat bulvár. Zvyk brát si mobil na záchod. Když záměrně půjdeš proti škodlivým návykům a zbavíš se jich, bude pro tebe snazší uniknout pokušení.
7. A především: NEBUĎ NA TO SÁM. Stydíš se to řešit s tátou? Chápu. Najdi si blízkého přítele, nebo několik přátel. Napiš si o e-kouče na nepornu.cz nebo si jako vykazatelnostního partnera vyber někoho, koho znáš. Ano, budeš se muset pokořit a přiznat se mu. Ale neboj se, nepohrdne tebou a rád ti pomůže. A nikdy mu v tomto nelži. Vykazatelnost je o oboustranné důvěře: on se zavázal, že o tom nikomu neřekne. A ty se zavazuješ, že mu o tom vždy řekneš. Jinak to fungovat nemůže, takže: Nikdy nelži.

Přeji ti, abys v tomto boji zvítězil. Buď důsledný, neboj se tvrdých opatření. Zbav se toho, co tě svádí. A určitě si najdi někoho, kdo ti v boji pomůže.