Podpůrné skupiny představují specifickou a účinnou formu pomoci lidem v náročných životních situacích, včetně těch, kteří se potýkají se závislostmi. Jedná se o skupiny lidí, kteří sdílejí podobný problém a scházejí se, aby si vzájemně poskytovali podporu, porozumění a informace.
Pomáháním druhým pomáhám sobě
Na rozdíl od klasické léčby závislostí v nemocnicích je tato forma pomoci založena na principu „pomáháním druhým pomáhám sobě“. Každý člověk zde získává prostor pro sdílení, emoční podporu, předávání informací a zkušeností. Členové skupiny nejsou v pozici pacienta a lékaře, ale jsou si navzájem rovni.
Na rozdíl od lékařské péče nebo psychoterapeutické pomoci je tato forma podpory specifická tím, že ten, kdo pomáhá, není terapeut nebo pracovník v rámci léčebného procesu, ale sami členové zde řeší své problémy na bázi skupinové psychoterapie – jen za přítomnosti moderátora/koordinátora skupiny. Tento koordinátor obvykle zajišťuje organizační stránku setkání, ale nemusí být odborníkem v oblasti léčby.
Principy fungování podpůrných skupin
Podpůrné skupiny fungují na několika základních principech:
- Sdílená zkušenost – Členové skupiny procházejí podobnými výzvami, což vytváří prostředí porozumění a empatie, které je těžké najít jinde
- Snížení pocitu izolace – Závislost často vede k sociální izolaci a skupiny pomáhají prolomit tento pocit osamělosti
- Vzájemná odpovědnost – Členové skupiny se navzájem motivují k dodržování abstinence a léčebného plánu
- Modelové chování – Setkání s lidmi v různých fázích zotavení poskytuje inspiraci a konkrétní příklady úspěšného překonání závislosti
- Rozvoj dovedností zvládání – Ve skupinách se lidé učí nové strategie pro zvládání touhy, stresu a rizikových situací
Aktivní i pasivní účast na setkáních umožňuje všem účastníkům zmírnit pocity odcizení a izolace v době, kdy se potýkají s problémem závislosti. Pro mnoho lidí je právě tento aspekt klíčový – zjištění, že v tom nejsou sami a že existují lidé, kteří jim rozumí bez nutnosti dlouhého vysvětlování.
Krhutová (2013 in Havránková, 2003, str. 85) výstižně popisuje hlavní princip svépomocných skupin: „To, že člověk nejen pomoc přijímá, ale současně poskytuje ho zbavuje pocitů bezmoci a závislosti. Kdo je schopen pomoci druhému, pomůže i sobě. Toto zjištění je zdrojem naděje pro členy svépomocných skupin a zároveň je zplnomocňuje ke zvládání obtížné životní situace nebo nepříznivých životních podmínek.“
Historie a rozšíření podpůrných skupin
Svépomocné a podpůrné skupiny mají dlouhou historii, která sahá až do roku 1935, kdy byla založena první skupina Anonymních alkoholiků (AA) v USA. Podpůrné skupiny se těší stále větší míře obliby a rozšířily se po celém světě. Dnes jsou běžnou součástí pomáhajících služeb v mnoha zemích včetně České republiky.
Nejznámější podpůrnou skupinou jsou bezesporu Anonymní alkoholici, celosvětově rozšířené hnutí založené na 12krokovém programu zotavení. Tato skupina byla průkopníkem v oblasti svépomoci a inspirovala vznik mnoha dalších podobných iniciativ zaměřených na různé typy závislostí a problémů. Jejich úspěch tkví právě v jednoduchém, ale účinném principu vzájemné pomoci lidí s podobnou zkušeností.
Benefity účasti v podpůrných skupinách
Účast v podpůrných skupinách přináší účastníkům mnoho výhod, které doplňují formální léčbu závislostí:
1. Sdílení zkušeností a vzájemná podpora
Cílem jakékoliv podpůrné skupiny je vytvoření bezpečného místa pro komunikaci, pro vzájemné sdílení pocitů a myšlenek. Členové skupiny si předávají navzájem informace, poskytují si emocionální podporu i praktickou pomoc. Tato výměna zkušeností pomáhá účastníkům vidět svůj problém z nové perspektivy, inspirovat se příběhy ostatních a také posiluje jejich motivaci ke změně.
2. Překonání stigmatizace a pocitu izolace
Mnoho lidí se závislostí se potýká s pocity hanby a společenského odmítnutí. V podpůrné skupině najdou přijetí a pochopení, což je klíčové pro budování sebedůvěry potřebné k zotavení.
3. Učení se strategiím zvládání
Ve skupinách lidé sdílejí konkrétní techniky a přístupy, které jim pomáhají zvládat bažení a rizikové situace. Tyto praktické rady od lidí s vlastní zkušeností jsou často velmi cenné a doplňují teoretické znalosti získané od odborníků.
4. Kontinuita podpory
Skupiny se mohou účastnit i lidé, kteří se s problémem již nějakým způsobem vyrovnali a chtějí se o svoji zkušenost podělit s ostatními. Tato dlouhodobá podpora je zvláště důležitá, protože závislost je chronické onemocnění vyžadující trvalou pozornost.
Proč se nebát zúčastnit?
První návštěva podpůrné skupiny může být pro mnohé stresující. Je přirozené cítit nervozitu nebo pochybnosti. Zde jsou některé důvody, proč tyto obavy překonat:
- Není nutná aktivní účast hned od začátku – Je naprosto v pořádku první setkání jen poslouchat a zapojit se, až když se budete cítit připraveni.
- Respekt k soukromí – Skupiny dodržují princip anonymity a důvěrnosti sdílených informací. Co se řekne ve skupině, zůstává ve skupině.
- Žádné závazky – Účast je dobrovolná a můžete kdykoli odejít, pokud vám prostředí nebo přístup nevyhovuje.
- Různorodost skupin – Existuje mnoho různých typů podpůrných skupin s odlišnými přístupy. Pokud vám první nevyhovuje, můžete zkusit jinou.
- Účinnost prokázaná výzkumy – Četné studie potvrzují, že účast v podpůrných skupinách významně zvyšuje šance na dlouhodobou abstinenci.
Podpůrná skupina není terapeuticky vedena, přítomní odborníci mají spíše pozici jakýchsi moderátorů, kteří drží hranice a usměrňují dění ve skupině. Tento neformální charakter skupin může být pro mnoho lidí přístupnější než formální terapeutické prostředí.
Jak dále uvádí Krhutová (2013 in Havránková, 2003, str. 85): „Svépomocné skupiny překonávají asymetrii vztahu, který vzniká mezi profesionálním poskytovatelem pomoci a klientem. Lidé, kteří jsou spojeni zkušeností s určitým problémem, si navzájem nemusejí vysvětlovat, co tento problém obnáší a jaké konsekvence z něho plynou. Svépomocné skupiny jsou účinnou pomocí a dostupnou možností, jak se zbavit bezmoci a přetvářet svízelnou situaci, adaptovat se na změnu podmínek nebo naopak změnit svou situaci.“
Podpůrné skupiny pro závislé na sledování pornografie
Organizace NePornu nabízí podpůrné skupiny přímo zaměřené na pomoc lidem závislým na pornografii. Tyto skupiny jsou určeny:
- Závislým (mužům i ženám) na pornografii (osobní setkání ve městech jako Praha, Brno, Plzeň, Olomouc, Jihlava a České Budějovice nebo online setkání)
- Ženám závislým na pornografii (online setkání)
- Partnerkám mužů závislých na pornografii (online setkání)
Na setkáních platí základní pravidla jako „co se řekne ve skupině, zůstává ve skupině“, komunikace s respektem a bez hodnocení ostatních. Důležité je, že nikdo není nucen mluvit, pokud se na to necítí – můžete přijít a jen poslouchat.
Podpůrné skupiny jsou otevřené všem bez ohledu na věk (od 15 let), pohlaví, sexuální orientaci či vyznání. Vedoucí skupin jsou lidé, kteří sami prošli cestou osvobození od závislosti na pornografii a mají osobní zkušenost s procesem uzdravení.
Vědecké poznatky o účinnosti podpůrných skupin
Řada vědeckých výzkumů potvrzuje pozitivní dopady účasti v podpůrných skupinách na zdraví a kvalitu života lidí se závislostí. Například výzkum Björneklett a kol. (2012) prokázal, že podpůrné skupiny pozitivně ovlivňují úroveň úzkosti účastníků a přispívají ke zlepšení kvality života a poklesu únavy v průběhu času.
Studie Tabrizi, Radfar a Taei (2016) pak ukázala významné snížení skóre osamělosti, zvýšení naděje a zlepšení celkové kvality života účastníků. A výzkumníci Emilsson, Svensk, Olsson, Lindh a Öster (2012) zdůrazňují, že pro účastníky podpůrných skupin je cenné sdílet zkušenosti s lidmi v podobné situaci, což poskytuje prostor a příležitost k reflexi.
Nakonec, Corvin a kol. (2013) ve své studii identifikovali klíčové prvky úspěšných podpůrných skupin, mezi které patří vzájemná podpora a povzbuzení, otevřená komunikace o starostech a obavách, snižování úzkosti a deprese, vytváření přátelství a učení se od druhých.
Sdílení otevírá cestu k zotavení
Podpůrné skupiny představují cenný doplněk k formální léčbě závislostí a pro některé lidi se stávají hlavním pilířem jejich zotavení. Pokud vy nebo někdo z vašich blízkých bojujete se závislostí, zvažte účast v některé z podpůrných skupin. Může to být první krok na cestě k novému životu bez závislosti.
Zdroje:
Hejzlarová, E. (2011). Svépomocné a podpůrné skupiny v Česku: mapa terénu, rizika dalšího vývoje a možnosti veřejné politiky. Sociální Práce (Sociálna Práca), 51–59.
Krhutová, L. (2013 in Havránková, 2003). Sociální práce a lidé se zdravotním postižením. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. ISBN 978-80-7464-290-6. Str. 85.
Björneklett, H. G., Lindemalm, C., Rosenblad, A., Ojutkangas, M. L., Letocha, H., Strang, P., & Bergkvist, L. (2012). A randomised controlled trial of support group intervention after breast cancer treatment: Results on anxiety and depression.
Tabrizi, F. M., Radfar, M., & Taei, Z. (2016). Effects of supportive-expressive discussion groups on loneliness, hope and quality of life in breast cancer survivors: a randomized control trial.
Emilsson, S., Svensk, A. C., Olsson, K., Lindh, J., & Öster, I. (2012). Experiences from having breast cancer and being part of a support group. Notes written in diaries by women during radiotherapy.
Corvin, J., Coreil, J., Nupp, R., & Dyer, K. (2013). Ethnic Differences in Cultural Models of Breast Cancer Support Groups.
Tamagawa, R., Li, Y., Gravity, T., Piemme, K. A., DiMiceli, S., Collie, K., & Giese-Davis, J. (2015). Deconstructing therapeutic mechanisms in cancer support groups: do we express more emotion when we tell stories or talk directly to each other?
Emilsson, S., Svensk, A. C., Tavelin, B., & Lindh, J. (2012). Support group participation during the post-operative radiotherapy period increases levels of coping resources among women with breast cancer.
Björneklett, H. G., Lindemalm, C., Ojutkangas, M. L., Berglund, A., Letocha, H., Strang, P., & Bergkvist, L. (2012). A randomized controlled trial of a support group intervention on the quality of life and fatigue in women after primary treatment for early breast cancer.
