Komunikace jako klíč k pevnému vztahu

Komunikace je základním stavebním kamenem každého vztahu, obzvláště toho partnerského, kde se prolíná nejen každodenní spolupráce, ale také ta nejintimnější a nejzranitelnější část našeho bytí. Ve vztahu se otevíráme druhému člověku naplno, odkrýváme svá tajemství, obavy i sny a dáváme mu do rukou důvěru s nadějí, že nám neublíží.

Slavná věta psychologa a teoretika komunikace Paula Watzlawicka, která zní „Nelze nekomunikovat“, nám připomíná, že komunikace není jen o slovech. Každý pohled, gesto, výraz tváře nebo tón hlasu nese určitou zprávu, stejně jako chvíle ticha, které může být uklidňující, napjaté nebo třeba láskyplné.

Když je komunikace ve vztahu upřímná a otevřená, pomáhá předcházet konfliktům, prohlubuje intimitu a vytváří prostor, kde se oba partneři cítí bezpečně a přijímaní.

Jak zlepšit komunikaci ve vztahu?

Komunikace je jedním z klíčových faktorů, které určují kvalitu partnerských vztahů. Dobrá komunikace může posilovat důvěru, blízkost a porozumění, zatímco ta špatná často vede k frustraci, nepochopení a konfliktům. V tomto článku se podíváme na dva hlavní typy komunikace – verbální a neverbální – a nabídneme několik tipů, jak komunikaci ve vztahu zlepšit.

Verbální komunikace: Slova nestačí

Taky máte někdy pocit, že váš partner nebo partnerka mluví úplně jiným jazykem? Že i přes veškerou snahu vaše sdělení prostě nechápe? Problém často spočívá v tom, že verbální komunikace, tedy výměna informací prostřednictvím slov, není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.

Pod každým slovem se skrývají různé emoce, postoje, zkušenosti a kulturní či rodinné zvyklosti, které naši komunikaci ovlivňují. Navíc může slova zkreslovat i aktuální emoční rozpoložení, únava nebo stres. Verbální komunikace je mocný nástroj, ale často s sebou nese riziko nedorozumění.

Jak trefně říká indiánské přísloví: „Vystřelený šíp a vyřčené slovo nelze vzít zpět. Mohou léčit, ale také zabíjet.“ Slova mají sílu zraňovat i léčit, a proto je důležité vybírat je moudře.

Na co si dát pozor:

• Přílišná kritika a obviňování: Vyhněte se větám typu „Ty nikdy…“ nebo „Ty vždycky…“. Tyto generalizace druhého zbytečně staví do obranné pozice.
• Nepřesná vyjádření: Buďte konkrétní. Místo „Vadí mi, jak se chováš“ zkuste říct „Cítím se přehlížená, když mi neodpovídáš na otázky.“
• Tón hlasu a jeho význam: I dobře zvolená slova mohou být zkreslena nepříjemným tónem. Když říkáte něco důležitého, dbejte na klidný a neutrální tón.
  

Konkrétní tipy pro lepší verbální komunikaci:

• Já-výroky: Mluvte o svých pocitech a potřebách, například: „Cítím se zraněně, když…“ nebo „Potřeboval/a bych více prostoru na…“.
• Parafrázování: Zkuste zopakovat, co vám druhý říká, abyste si ověřili, že mu rozumíte. „Takže říkáš, že…?“
• Zaměřte se na řešení: Místo hledání viníka hledejte společné řešení. Například: „Jak bychom to mohli udělat, aby nám oběma bylo lépe?“

Neverbální komunikace: Tělo mluví za vás

Nejednou jsem slyšela slova: „Mně s ní/s ním bylo tak hezky, a to jsme vůbec nemluvili a přesto jsme si moc hezky popovídali.“ Nebo: „Tak nevím, říkala mi, že je to jedno, ale cítil jsem, že to není pravda. Byl/a jsem zmatený/á,“ ale též „tak nevím, říkal, že mě rád vidí, ale ani se neusmál a tvářil se nevlídně.“

Je vědecky potvrzeno, že většinu naší komunikace tvoří neverbální signály – výraz tváře, tón hlasu, gestikulace nebo dokonce i ticho. Možná jste už někdy zažili situaci, kdy vám někdo řekl, že je všechno v pořádku, ale podle výrazu jeho tváře vám bylo jasné, že tomu tak není. Nebo naopak, když jste s někým mlčeli, a přesto jste se cítili dokonale pochopeni.

Neverbální komunikaci je těžké ovládat, protože většina signálů, které vysíláme, je podvědomá. Proto je autentičnost klíčová – předstírání a falešné emoce většinou druhý člověk rychle odhalí.

Neverbální komunikace je často ještě důležitější než ta verbální.

Na co si dát pozor:

• Nesoulad mezi slovy a neverbálními signály: Pokud říkáte „Jsem v pohodě,“ ale tváříte se naštvaně nebo se vyhýbáte očnímu kontaktu, druhá strana bude zmatena.
• Negativní gesta: Křížení rukou na hrudi, otáčení se zády nebo nervózní pohyby mohou signalizovat nezájem nebo nepohodlí.
• Vzdálenost: Příliš velká nebo naopak příliš malá osobní vzdálenost může být nepříjemná.
  

Konkrétní tipy pro lepší neverbální komunikaci:

• Oční kontakt: Udržujte přirozený oční kontakt, který ukazuje zájem, ale nevyvolává nepříjemný tlak.
• Otevřené držení těla: Dejte si pozor na zkřížené ruce, které mohou působit defenzivně, a místo toho zvolte otevřený postoj.
• Úsměv: Opravdový úsměv může zmírnit napětí a ukázat, že jste naladěni na pozitivní notu.
• Zrcadlení: Jemné napodobení gest nebo tempa řeči druhé osoby může podpořit vzájemné porozumění.
  

Zatímco verbální komunikace je většinou vědomá, neverbální komunikace probíhá převážně na nevědomé úrovni, což ztěžuje její kontrolu. Nicméně, pravidelná reflexe a otevřenost vůči konstruktivní zpětné vazbě mohou postupem času pomoci zvýšit povědomí o této složce komunikace a umožnit s ní efektivně pracovat.

Naslouchání: Klíč k hlubšímu porozumění

Jedním z častých problémů ve vztazích je nedostatek aktivního naslouchání. Naslouchání neznamená jen slyšet slova, ale také vnímat neverbální signály a pocity, které s nimi souvisí. Aktivní naslouchání je dovednost, kterou je možné rozvíjet, a její zvládnutí může výrazně zlepšit kvalitu komunikace ve vztahu.

Jak aktivně naslouchat?

• Odložte všechny rušiče, jako jsou mobilní telefony nebo chytré hodinky.
• Zvolte vhodné prostředí pro rozhovor, kde se budete cítit pohodlně.
• Udržujte oční kontakt a dávejte najevo, že druhého posloucháte (například kývnutím nebo úsměvem).
• Pokud něčemu nerozumíte, zeptejte se – ověřování může předejít nedorozuměním.
• Vyhněte se hodnocení, kritice a obviňování. Místo toho zkuste na chvíli vnímat partnerovy pocity a situaci z jeho pohledu.
  

Empatie, tedy schopnost vcítit se do druhého, je při naslouchání klíčová. Zkuste si představit, jak se druhý asi cítí a co prožívá.

Konflikty jako příležitost k růstu

Žádný vztah není bez konfliktů. Neshody jsou přirozenou součástí každého partnerství a mohou být dokonce příležitostí k lepšímu porozumění a růstu, pokud se řeší zdravým způsobem.

Co znamená zdravé řešení konfliktů?

• Otevřenost a respekt: Sdílejte své pocity bez obviňování druhé strany.
• Hledání domluvy: Snažte se najít řešení, se kterým budete spokojeni oba.
• Pauza: Pokud jsou emoce příliš silné, dejte si chvíli na uklidnění a vraťte se k diskusi později.
• Spolupráce místo boje: Uvědomte si, že nejste proti sobě, ale na stejné straně.
  

Komunikace je umění, které vyžaduje trénink, trpělivost a ochotu se učit. Ať už jde o slova, tón hlasu nebo gesta, každý detail hraje svou roli. Pamatujme, že i malé kroky, jako je vědomé naslouchání nebo volba klidného prostředí, mohou ve vztahu udělat velký rozdíl.

Jak předcházet eskalaci konfliktů v běžném partnerském životě?

Důležité je budovat zdravé komunikační návyky ještě dříve, než ke konfliktům dojde. To znamená pravidelně sdílet své pocity, obavy nebo potřeby a zároveň vytvářet prostor pro otevřenou diskusi.

Ve své terapeutické praxi jsem se setkala s několika účinnými strategiemi pro předcházení konfliktů. Jedna dvojice vymyslela pravidelné check-in rozhovory, které trefně nazývala „hodinou pravdy“. Druhý pár zavedl pravidlo, že nepůjdou spát, dokud si věci nevyříkají. Ano, přiznali, že je to někdy náročné a jsou dny, kdy se moc nevyspí. Každému páru vyhovuje jiná strategie. Společným jmenovatelem je ale vždy pravidelný čas, který si partneři vyhradí na sebe a proberou, co se jim ve vztahu líbí a co by chtěli zlepšit.

Prevence konfliktů také zahrnuje umění naslouchat a respektovat odlišné názory nebo potřeby druhého, i když s nimi nesouhlasíte.

Pokud máte pocit, že konflikty přerůstají přes hlavu a nedaří se vám je řešit, může být užitečné vyhledat odbornou pomoc psychoterapeuta nebo mediátora. Ti vám mohou pomoci najít cestu, jak jasně formulovat své pocity a potřeby a komunikovat efektivněji.

Jak poznat, kdy potřebuji párového terapeuta a kdy už mediátora?

Kdy je čas vyhledat párovou terapii?

Párová terapie se zaměřuje na hlubší pochopení vztahu, emocí a vzorců chování, které mohou být zdrojem konfliktů. Může pomoci, pokud:

• Se často hádáte o stejných věcech, ale nikam to nevede.
• Máte pocit, že si nerozumíte, nebo vás partner „neslyší“.
• Ve vztahu chybí blízkost, důvěra nebo intimita.
• Došlo k narušení vztahu, například nevěrou nebo zradou.
• Jeden z partnerů se cítí dlouhodobě nešťastný a neví, jak situaci změnit.
• Chcete na vztahu pracovat a naučit se lépe komunikovat.
  

Párový terapeut pomáhá nejen s řešením konfliktů, ale i s posílením vztahu, prohloubením vzájemného pochopení a zvládáním emocí.

Kdy je vhodné obrátit se na mediátora?

Mediace je vhodná v situacích, kdy už konflikt dosáhl bodu, kdy se partneři sami nejsou schopni domluvit a potřebují nestranného odborníka, který jim pomůže najít konkrétní řešení. Typicky se využívá, když:

• Je potřeba dosáhnout dohody o praktických věcech (např. finance, rozdělení péče o děti, majetek).
• Konflikty jsou natolik vyhrocené, že se partneři nedokážou bavit bez emocí a hádek.
• Jeden z partnerů odmítá komunikovat, ale je ochoten zapojit se do řízené diskuse.
• Dochází k rozchodu nebo rozvodu a je nutné nastavit férové podmínky pro obě strany.
• Potřebujete efektivní a rychlé řešení konfliktu, aniž byste nutně chtěli rozebírat hlubší emoční příčiny problému.
  

Mediátor není terapeut – neřeší emoce a dynamiku vztahu, ale pomáhá vést strukturovanou a konstruktivní diskusi, jejímž cílem je dohoda.

Jak se rozhodnout?

Pokud cítíte, že ve vztahu přetrvávají dlouhodobé problémy, které ovlivňují vaše emoce, důvěru nebo intimitu, je lepší začít párovou terapií. Pokud ale potřebujete rychlé a efektivní řešení konkrétního konfliktu, kde jde hlavně o praktické dohody, může být mediace tou správnou volbou.

V některých případech se mohou obě metody doplňovat – například pár může nejprve využít mediaci k vyřešení akutního konfliktu a následně navázat párovou terapií, aby posílil vztah a předešel dalším problémům. Nejdůležitější je uvědomit si, že hledání pomoci není známkou selhání, ale naopak krokem k lepšímu porozumění a zdravějším vztahům.

Závěrem

Komunikace je umění, které vyžaduje trénink, trpělivost a ochotu se učit. Ať už jde o slova, tón hlasu nebo gesta, každý detail hraje svou roli. Pamatujte, že i malé kroky, jako je vědomé naslouchání nebo volba klidného prostředí, mohou ve vztahu udělat velký rozdíl. A pokud se ocitnete v bodě, kdy si nevíte rady, nezapomeňte, že požádat o pomoc odborníka není známkou selhání, ale odvahou investovat do svého vztahu. Možná zjistíte, že i maličké změny nebo mediace mohou výrazně přispět k lepší komunikaci a hlubšímu propojení.

O autorce

Mgr. Zuzana Vačkářová

Supervizorka a psychoterapeutka v Centru komunikace z.s.

Je řádnou členkou Asociace supervizorů pomáhajících profesí a Psychoterapeutické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a kandidátní členkou České asociace pro psychoterapii.

Vystudovala sociální a pastorační práci na ETF a Řízení a supervizi ve zdravotnických a sociálních organizacích se zaměřením na supervizi pod vedením doc. Z. Havrdové na FHS. V současné době dokončuje akreditovaný psychoterapeutický výcvik Hermés Solution Training.

Patří mezi zakládající členy Asociace pro dialog křesťanství a psychologie.

Hledáte odbornou pomoc pro sebe nebo svůj vztah?

Mgr. Vačkářová pracuje individuálně s dospělými a páry, a to osobně i online. V zájmu kvality poskytovaných služeb pracuje pod pravidelnou supervizí. Její praxe zahrnuje pomoc klientům při zvládání stresu, úzkostí a hledání větší spokojenosti v životě. Nabízí bezpečný prostor pro objevování silných stránek a potenciálu pro osobní růst. Poskytuje odbornou podporu při životních krizích, včetně vážných nemocí, ztráty blízkých nebo při péči o dítě se specifickými potřebami.

V párové terapii pomáhá klientům zlepšit komunikaci, porozumět konfliktům a prohloubit vzájemnou blízkost. Pro věřící klienty nabízí citlivý přístup k otázkám víry, spirituality a křesťanské výchovy, kde propojuje odbornou psychoterapii s respektem k duchovním hodnotám.

Služby Mgr. Vačkářové zahrnují individuální psychoterapii, párovou psychoterapii a profesionální supervizi (individuální, skupinovou i týmovou) v českém a anglickém jazyce.Pro více informací nebo sjednání konzultace navštivte stránky Centra komunikace a udělejte první krok k pozitivní změně.