Druhá směna. Pojem, který se do povědomí veřejnosti dostal až v posledních třiceti letech. Ženy ale trápí o mnoho déle. Poprvé tento pojem napsala na papír americká socioložka Arlie Hochschild v roce 1989. Pojmenovala tak neoceňovanou a mnohdy neviděnou práci, kterou zpravidla ženy odvádí ve svých domácnostech.
Do škatulky s výstižným názvem druhá směna spadá vše od pravidelného úklidu, vaření a nakupování, obstarávání dětí a udržování rodinných vztahů. Zejména však povinnost mít vše v paměti. Neustále se ukazuje, že jsou to právě ženy, které v rodinách drží veškeré znalosti – od informace, jaká mouka právě došla, po termín, kdy musí jít nejmladší syn k zubaři. Jestli je druhá směna často opomíjená, tak její mentální náročnost je už zcela pohřbená v neznalosti.
Kde se vzala druhá směna
Při rozbouřených debatách o druhé směně se vždy dříve nebo později objeví názor, že práce okolo domácnosti a dětí tady byla vždy a vždy ji zpravidla vykonávaly ženy. Tento názorový evergreen se vrací jako bumerang, aniž by si jeho šiřitelé uvědomili jednu důležitou věc. Práce v domácnosti sice zůstala, ženy ale už netráví 24/7 svůj čas doma.
Naopak, nastoupily do práce a finančně se podílí na chodu domácnosti. Zatímco se tak čas žen smrsknul minimálně o 8 hodin, objem práce na jejich bedrech zůstal neměnný. Nabízí se tak otázka: Když se ženy podílí na finančním zajištění rodiny, proč se muži nemohou podílet na jejím chodu?
Proč by si i muži měli všímat práce v domácnosti
Za existencí druhé směny můžeme obvinit především přetrvávající genderové stereotypy. S její existencí se ale nemusíme smířit. Rovnoměrnější rozdělení práce mezi všechny členy domácnosti (ano, tím myšleno například i starší děti) přináší totiž benefity pro muže i ženy.
Férovější přerozdělení úkolů obecně vede ke zvýšení kvality partnerských vztahů i sexu. Celá rovnice je přitom velmi jednoduchá. Tím, že si převezmeme část z nálože povinností přetížené polovičky, předcházíme vyčerpání jednoho z partnerů, ale také posilujeme vzájemný respekt a pochopení. Společné zapojení do chodu domácnosti navíc prohlubuje pocit týmové spolupráce a partnerství, kdy oba táhnou za jeden provaz.
Výzkumy ukazují, že páry s vyváženým rozdělením domácích prací mají nejen spokojenější vztah, ale také bohatší intimní život, protože ani jeden z partnerů není přetížený a má energii i na jiné aspekty vztahu.
Jak na audit domácnosti?
Při hledání spravedlivější domácnosti naštěstí nemusíme začínat od nuly. K ruce si můžeme vzít například platformu Férová domácnost a její součást Audit domácnosti. Jeho autorka Martina Dvořáková dala do kupy seznam aktivit spojených s péči o domácnosti i její členy. Neopomněla ani organizaci rodinného života nebo čas, který investujeme do péče o vztah. Procházení jednotlivých aktivit nám pomůže si uvědomit, kdo a jak často daný úkol vykonává.
Audit domácnosti sám o sobě však nenabízí žádné spásné řešení. Naopak, pomáhá mezi partnery otevřít komunikaci a nabízí k diskuzi témata času a peněz. Na konci neočekávejte žádné bodové ohodnocení vaší práce.
Účel auditu
Cílem auditu také není mechanické přerozdělení povinností na zcela identické poloviny, ale nalezení udržitelného systému, který vyhovuje oběma partnerům. Nemusíme se ani obhajovat, pokud si na bedra vezmeme aktivity, které jsou nám nějakým způsobem bližší. Právě naopak, celý audit by měl směřovat k tomu, aby každý člen rodiny vynakládal na chod domácnosti takové množství času a energie, které je dlouhodobě udržitelné a v očích obou partnerů spravedlivé.
Autorka:
Nicola Welnerová Koordinátorka obsahu v NePornu
