O nízkém sebevědomí toho bylo napsáno mnoho. Většina lidí si pod tímto pojmem představí člověka, který si nevěří – který sám sebe zklamává, vnímá vlastní hodnotu jako nižší než hodnotu ostatních a nepovažuje své schopnosti za dostatečné. V tomto článku bych vám chtěl ukázat jiný pohled na sebevědomí a jeho spojení se sklonem k závislosti na pornografii. Nabídnu vám také nový pohled na budování sebehodnoty, která závislost posune blíže ke zdravému uspokojování vlastních potřeb. Pojďme se na to podívat blíže.
Nízké sebevědomí znamená: málo se znám
Každý z nás něco zažívá. Jen málo z nás se díky tomu o sobě učí něco skutečně užitečného – například to, co ho dlouhodobě posiluje a co naopak zatěžuje. Skutečné sebevědomí roste tehdy, když o něco usilujeme a vynakládáme energii k dosažení cíle. Teprve na takové cestě můžeme vnímat, co nás k cíli přibližuje a co ne. Zjišťování toho, co nám na cestě za cílem pomáhá a co ne, prohlubuje naši skutečnou znalost sebe sama – znalost potvrzenou životem.
Představte si obchodníka ve firmě. Když uzavírá obchody a objevuje, co mu v tom pomáhá a co mu naopak brání, stává se lepším obchodníkem. A když tyto poznatky zužitkuje a příští měsíc uzavře více obchodů, má spolehlivý důkaz, že jeho hodnota jako obchodníka vzrostla.
Sebevědomí a sledování porna
Když se o sobě učíme a poznatky zavádíme do praxe, naše sebevědomí roste. Vynakládání úsilí a následné dosahování cíle přitom dlouhodobě vytváří příjemné pocity. Podobá se to setí obilí – teprve když ho sklidíme, můžeme upéct chleba a sníst ho.
Mnoho lidí se o sobě neučí. Konzumují – obrazně i doslovně – to, z čeho mají okamžitý dobrý pocit, bez jakéhokoli úsilí. To je postupně oslabuje. Podobá se to člověku, který jen jí a nehýbe se – je tlustý a slabý, a čím déle to dělá, tím je na tom hůře. Až dospěje do bodu, kdy nemá sílu pracovat na ničem užitečném.
Obdobně působí sledování pornografie. Vše je servírováno bez námahy. Nepotřebujeme vztah, nemusíme se o sobě ani o druhém učit, vést nepříjemné rozhovory ani čelit obtížným emocím a obavám. Prostě si pustíme něco, co se nám líbí. A to nás postupně a nenápadně oslabuje.
V zajetí představ
Pornografie nás však nejen vnitřně oslabuje – odtrhává nás také od reality. Tento efekt je ještě zákeřnější. Když sledujeme pornografii a sexuálně se uspokojujeme, vzrušením reagujeme na představu, nikoli na skutečnost. Neprobíhá skutečný sex, při němž bychom cítili partnera i sebe, svoje tělesné pocity. Představa toho, co probíhá na obrazovce, nás vydráždí a my se tím odtrháváme od reality. V rámci vlastní sexuality začínáme ztrácet kontakt se skutečným světem.
Je to jako, když hrajeme hru a uvěříme, že je to skutečnost. A ani když pornografii přestaneme sledovat, tyto představy nezmizí. Můžeme se milovat s partnerem nebo se uspokojovat sami – a přitom nám hlavou běží obrazy z pornografie, které nás kdysi vzrušovaly. Nejsme již v realitě, ale uzavřeni ve věži ze slonoviny. Nevíme, co se odehrává mimo ni, a nemáme s tím žádný kontakt.
Kroky k uzdravení
Existuje mnoho způsobů, jak závislost na pornografii nebo její následky posouvat směrem ke zdravějšímu životu. Většina z nich vyžaduje značné úsilí. Jenže sledování pornografie oslabuje vůli natolik, že většího úsilí nemusíme být schopni. Proto vám chci ukázat cestu zaměřenou především na budování zdravého sebevědomí – cestu ze slonovinové věže dřív, než ji pohltí prázdnota.
První věcí, kterou lze začít měnit, je odpojení od reality. Představte si, že místo představ při sexuálním uspokojování nebo při sexu s partnerem začnete vnímat výhradně tělesné pocity – tedy realitu. Dráždíte sami sebe nebo se milujete s partnerem a místo vzrušující představy jste plně v kontaktu s fyzickými pocity, které právě cítíte. Nic více. Možná vás to nevzrušuje tolik. Ano, to je realita. Vyvíjíte úsilí a jste v kontaktu se skutečností. Pokud se nějaké představy vloudí, vraťte se zpět k fyzickým pocitům. Brzy poznáte, že jde o zcela jiný zážitek – a začínáte skutečně objevovat, co se vám líbí a co ne. V realitě, bez příkras.
Cesta k sobě
Tímto způsobem se začínáte o sobě učit. Na začátku nejspíše zjistíte to, co se vám nelíbí – například že při stejné frekvenci jako u pornografie jde jen o námahu bez skutečného potěšení, nebo jen s minimálním. Postupem času však najdete cestu k příjemným pocitům. Upraví se frekvence a prohloubí se váš kontakt se sebou samým.
Vaše sebevědomí začne po kouscích růst. Zjistíte, že když se uspokojujete jen tak často, jak to tělo bez uměle vydrážděné fantazie skutečně potřebuje, máte ze sebe lepší pocit. Chybí výčitky a pocity selhání. Intimní život s partnerem najednou začne být jiný – hlubší a živější.
To pro začátek může stačit. Jste na dobré cestě a další kroky vám můžeme ukázat například v Podcastu NePornu věnovaném právě tomuto tématu.
Autorem článku je psychoterapeut a kouč Mgr. Vítězslav Čadra, PCC
